Oblíbeným obdobím je čas předvánočních slev ale nejen pro milovníky výhodných nákupů a nízkých cen. Mnoho obchodníků černý pátek bere jako příležitost, kdy se čarováním s čísly dají snadno zmást zákazníci. A tak se je snaží falešnou slevou přimět koupit něco, co je ve skutečnosti zlevněné podstatně méně, případně vůbec. Jak na to? Stačí třeba spočítat slevu z ceny uměle navýšené třeba jen den před černým pátkem.

Slevy jako způsob, jak vyhecovat zákazníky k většímu utrácení, používají obchodníci v celém západním světě. Češi ale jako by si během posledních dekád vybudovali na akčních cenách závislost, a to v nejen o černém pátku, ale v průběhu celého roku. Dobře to ilustrují data analytické společnosti NielsenIQ, která sleduje nákupní zvyky Čechů dlouhodobě. Podle jejích výpočtů ještě před dvaceti lety dosahoval podíl zboží prodaného obchodními řetězci za akční ceny zhruba 28 procent z celkových tržeb.

Od té doby neustále roste. Připomíná to jakousi slevovou spirálu: obchodníci si ověřili, že akční nabídky mají v tuzemsku velký marketingový potenciál, používají je stále více, Češi v akcích nakupují pořád větší objemy zboží, obchodníci se předhánějí ve slevách – a tak pořád dokola. Loni už podíl zlevněných potravin a drogistického zboží na obratu největších řetězců dosáhl téměř dvou třetin. Pro srovnání, v sousedním Polsku je tento ukazatel poloviční a v západní Evropě se podíl tržeb za zlevněné zboží drží dlouhodobě pod třiceti procenty.