Kritika vůči plánovanému systému zálohování PET lahví a jejich vracení v supermarketech zaznívá ze strany zástupců obchodu i samospráv. Co navrhují jako řešení problému, kvůli kterému v Česku ročně putují do spaloven nebo zůstanou pohozené v přírodě stovky milionů PET lahví a který stojí rozpočet miliardy ročně? Digitální zálohování. To se ale v zahraničí neuchytilo, jedním z problémů je třeba vyčlenění starších lidí nepoužívajících moderní technologie.
Jde o takzvaný belgický model. V praxi by byla každá PET lahev či plechovka označena unikátním QR kódem. Při nákupu nápoje by spotřebitel zaplatil zálohu. Při třídění by jej naskenoval za pomoci aplikace či ručního skeneru, a to společně s kódem kontejneru. Následně by mu byla záloha vrácena na účet.
Proti této metodě se však naopak vymezují zástupci nápojářů. Poukazují přitom na to, že v praxi nyní nikde nefunguje. „Byl testován pouze v podobě časově omezených pilotů velmi malého rozsahu na vzorcích tisíců obalů,“ říká Marek Zemánek, mluvčí Potravinářské komory ČR.
Problémů má podle něj celou řadu. „Pro funkčnost systému je třeba vybavit výrobce, logistické partnery, obchodníky, sběrnou síť, právnické osoby nakládající s odpadem, obce a další aktéry robustní technologií. Každý článek, který nakládá s výrobky či obaly, musí v každé fázi procesu načíst unikátní kód obalu, včetně obalů, které jsou přepravovány skupinově, například na paletě,“ říká. Navíc to podle něj znamená nakoupit desetitisíce speciálních košů nebo kontejnerů.