Ano, proto byla záhy stažena, dále ji tedy už nepěstovali. Ovšem podobný problém se může týkat i kořenové zeleniny, s výjimkou mrkve. Pokud totiž dojde k poškození kořene, začne rostlina produkovat tyto látky, jimž říkáme psoraleny (přírodní obranné látky rostlin, řadí se mezi furokumariny, ty zvyšují citlivost kůže k ultrafialovému záření, pozn. red.). Při dlouhodobém působení můžou být dokonce i karcinogenní, tedy mohou zvyšovat riziko vzniku nádorového onemocnění. Před pár lety jsem měla přednášku pro Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci, kde jsem na existenci psoralenů u některých rostlin upozorňovala. V diskusi se pak přihlásila jedna paní inspektorka a přispěla osobní zkušeností. Vzpomínala, že když se sestrou likvidovaly zásoby zimní kořenové zeleniny, kterou si ze sklepa vynesly na dvorek, při jejím okrajování se potřísnily tekutinou, která jim pak způsobila tak silnou fotoalergii, že dokonce musely navštívit lékaře. Možná si vzpomenete, že dříve se v obchodech dala koupit okrájená zelenina. Z těchto důvodů se dnes již nesmí tento výkroj volně prodávat (pouze zabalený na tácku, pozn. red.). Pokud by totiž pocházel ze zeleniny, jež byla nějak poškozená, ať už plesnivá, nebo nahnilá, hrozilo by, že bude obsahovat tyto látky, které způsobují zdravotní potíže. I lidem bych proto radila, aby napadené části zeleniny vždy opravdu velkoryse odkrojili. Opatrně také s bramborami.

Ano, naklíčené a také nazelenalé brambory obsahují solanin (části bramborové hlízy, jež jsou na povrchu půdy vystavené světlu, zelenají a automaticky se v nich pak zvyšuje koncentrace solaninu jako přirozené ochrany před škůdci, pozn. red.). Je to tepluvzdorný jed, jehož účinky jsou dost nespecifické: od zvracení po bolest hlavy (vážnější otravy vyvolané vysokými koncentracemi se projevují nejprve zrychlením tepové a dechové frekvence, pak může následovat i ztráta vědomí přecházející v kóma, pozn. red.). Otravy u nás, pokud vím, zaznamenány nebyly. Nicméně množství solaninu se zvyšuje při dlouhodobém skladování, zejména v době, kdy v jarních měsících skladované hlízy brambor klíčí. Maximální koncentrace solaninu je tedy v okolí oček nebo klíčků, jež by proto měly být před konzumací odstraněny. Hodně je ho ale také pod slupkou a ve slupce. Dnes je přitom móda servírovat v restauracích neloupané brambory. Má to svá rizika nejen kvůlisolaninu,ale také agrochemikáliím. Nezralá rajčata zase obsahují tomatin, patřící do stejné skupiny glykoalkaloidů jako solanin, s podobnými účinky. Jejich konzumace by se měly vyvarovat hlavně těhotné ženy, protože může negativně ovlivnit zdraví plodu.

To bohužel nelze říci, jednak je každý jinak citlivý a jednak se to dá jen těžko otestovat.

Nejbohatší je na ně sója. Kromě toho, že je to silný alergen, je nadměrná konzumace sóji nebo sójových nápojů spojena i s rizikem vyššího příjmu fytoestrogenů. Ty jsou rizikové pro děti, ženy v reprodukčním věku a muže. Jde totiž o látky, jež jsou svou strukturou podobné ženským pohlavním hormonům a mohou je do určité míry nahradit. Antinutriční látky obsažené v sóji snižují využitelnost živin a minerálních látek. To je ale obecně problém spojený s nadměrným příjmem vlákniny z rostlinné stravy. Proto také vegani často trpí nedostatkem například vápníku a železa. První jmenovaný prvek je bohatě obsažen v mléce a mléčných výrobcích. Z tohoto zdroje je jeho využitelnost více než třicetiprocentní. V mléce je totiž vápník vázán na kasein, který umíme rozštěpit. Z rostlinných zdrojů je využitelnost vápníku jen do deseti procent. A pokud jde o železo, jeho nejlepším zdrojem je maso.

Nejen příjem tuků, ale obecně živočišných výrobků. Zdá se totiž, že roli nehraje jen výživa, nýbrž také ekologie. Ekologičtí aktivisté upozorňují, že hovězí dobytek produkuje skleníkové plyny (hospodářská zvířata aktuálně tvoří asi 15 % globálních emisí skleníkových plynů, a to jak přímo, tak i nepřímo – například fosilní paliva používaná pro pěstování krmných plodin, pozn. red.). Objevují se články jako „Svět bez krav“ nebo „Mléko bez krav“, termíny „nemaso“ a podobně. To vše souvisí spíše s Green Dealem (evropská ekologická dohoda, pozn. red.) a emocemi nežli s výživou. Také řada veganů konzumuje veganskou stravu spíš z důvodu emocí. A proti tomu se dá těžko něco dělat.

Do značné míry ano, ale není to výhradní. Z jedné strany je to pochopitelné, všeho moc škodí a například nadměrná konzumace masa vede k onemocnění kloubů zvanému dna (revmatologické zánětlivé onemocnění, při němž dochází ke zvýšenému ukládání krystalů kyseliny močové v kloubech, kyselina močová se v těle tvoří z dusíkatých sloučenin zvaných puriny, jejichž zdrojem jsou převážně masitá strava, vnitřnosti a luštěniny, pozn. red.). Na druhou stranu se ale setkáte s odborníky, kteří vám řeknou, že svým pacientům maso ani vnitřnosti nedoporučují jíst, protože jsou plné antibiotik a hormonů. V roce 2005 přitom vyšla nová vyhláška k zákonu o potravinách, podle které se nesmějí dobytku do krmení přidávat hormony ani antibiotika. Dříve se to skutečně dělávalo, zejména antibiotika u kuřecího masa nebyla výjimkou. Ale už téměř dvacet let je to zakázané. Průběžně sleduji Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva (Rapid Alert System for Food and Feed, zkratkou RASFF, pozn. red.), jenž slouží k oznamování přímého nebo nepřímého rizika pro lidské zdraví, a záchyty tohoto typu tam nenajdete. Také od veterinářů vím, že antibiotika nebo hormony objeví přikontroláchskutečněvýjimečné. Přesto vám i dnes budou lidi tvrdit, že maso tyto látky obsahuje. Není to pravda, stejně jako není pravda, že se výživová doporučení odborníků často mění.