Evropské volby proběhnou v termínu 06-09/06/2024, jejich výsledek ovlivní nejen budoucí složení Evropského parlamentu, ale i složení Evropské komise. Pouhý den po skončení voleb, tedy dne 10/06/2024, budou zahájena vyjednávání o tom, kdo bude zastávat post prezidenta / prezidenty Evropského Parlamentu, Evropské Rady a Evropské komise.

V případě, že by největší evropská politická frakce EPP obhájila pozici nejsilnější evropské frakce, předloží návrh na jmenování současné předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen i pro nadcházející mandát Komise, tedy do roku 2029. Současná prezidentka Evropského parlamentu Roberta Metsola, která rovněž usiluje o další mandát, by měla svolat lídry evropských politických frakcí k jednáním už dne 11/06/2024. Evropská Rada zahájí jednání o novém prezidentovi během neformálního jednání dne 17/06/2024, současný prezident Charles Michel znovu nekandiduje. O pozici by mělo být rozhodnuto během formálního zasedání Evropské Rady ve dnech 27-28/06/2024. Vedoucí představitelé EU se během tohoto jednání plánují dohodnout na všech vrcholných pozicích najednou, přičemž by měli zohlednit rovnováhu mezi jednotlivými politickými skupinami, geografickou rozmanitost a genderovou vyváženost. Na předsedovi Komise se musí 27 lídrů EU shodnout kvalifikovanou většinou, tedy většinou zemí zastupujících většinu obyvatel Evropy, u ostatních postů toto pravidlo neplatí. Na summitu vedoucí představitelé rovněž podepíší strategickou agendu, dokument, na němž se lídři EU každých pět let dohodnou a v němž jsou uvedeny cíle bloku pro nadcházející Evropskou komisi.

Svou roli během těchto vyjednávání sehraje to, zda budou mít tři v současnosti největší politické frakce nadále většinu v Evropském parlamentu, tedy nejméně 361 křesel (s ohledem na skutečnost, že se počet křesel Evropského parlamentu po volbách rozšíří ze 705 na 720). Podle aktuálních prognóz by EPP mohla dosáhnout na 170 křesel (aktuálně má obsazeno 176), S&D na 142 křesel (druhá nejsilnější frakce, aktuálně 139 křesel) a Renew Europe na 76 křesel (třetí nejsilnější frakce, aktuálně 102 křesel). Podle předběžných odhadů výsledků voleb by čtvrtá největší frakce Zelených mohla propadnout ze současných 72 křesel na 42 křesel, pátá největší ECR by naopak mohla posílit ze 69 křesel na 75 křesel (a prakticky tak dorovnat Renew Europe). Mezi nejmenší frakce aktuálně patří I&D (celkem 49 křesel, mohla by ale posílit až na 69) a Levice (49 křesel s možným oslabením na 32). V Evropském parlamentu fungují rovněž nezařazení europoslanci, kteří nepůsobí v žádné ze zmíněných frakcí. Těch je aktuálně 61, po evropských volbách by jejich počet mohl mírně klesnout na 59. Jedná se ale o aktuální odhady, které se každý den mírně mění. Pokud by ale byly současné odhady správné, mohla by se pátá největší ECR dostat na čtvrtou příčku největších frakcí, následovat by ji mohla frakce I&D, Zelení by mohli propadnout až na šesté místo, tedy spolu s Levicí mezi dvě nejmenší politické frakce Evropského parlamentu.

Evropský parlament by svého prezidenta nebo prezidentku, stejně jako všechny viceprezidenty a viceprezidentky a předsedy a předsedkyně jednotlivých výborů měl zvolit během plenárního zasedání ve Štrasburku v týdnu po 15/07/2024 (pravděpodobně 16/07/2024). O všech těchto jménech ale bude v rámci Parlamentu vyjednáváno ihned od okamžiku po ukončení evropských voleb. Předseda nebo předsedkyně Evropské komise bude potřebovat rovněž podporu Evropského parlamentu, toto hlasování by mělo proběhnout po 16/07/2024.

Poté bude zahájen výběr nových eurokomisařů. Během poslední výměny Evropské komise, za předsedkyně Ursuly von der Leyen, měly členské státy za úkol nominovat vždy dva kandidáty na post komisaře – jednoho muže a jednu ženu, aby bylo možné zajistit genderovou rovnost nové Komise. Pokud by byla Ursula von der Leyen potvrzena jako předsedkyně Evropské komise i pro nadcházejících pět let, očekává se, že k procesu přistoupí podobně. Vybraní kandidáti (za finální výběr zodpovídá předseda nebo předsedkyně Komise) poté ještě musí projít takzvaným grilováním v Evropském parlamentu.

Nový prezident Evropské Rady musí být potvrzen pouze členskými státy, Evropský parlament v jeho jmenování nehraje roli. Úřadu by se nový prezident nebo prezidentka měl/a ujmout od 01/12/2024. Po tomto datu budou Evropské instituce kompletní a plně připraveny pokračovat v práci.

Jednou z klíčových otázek nejen pro samotné evropské volby, ale i pro vyjednávání po evropských volbách, bude kromě obchodu, obrany nebo rozpočtu také zemědělská politika. Reforma současné Společné zemědělské politiky bude na pořadu dne hned od začátku nového mandátu evropských institucí (legislativní návrh by Evropská komise mohla předložit už v polovině roku 2025), stejně jako vyjednávání o unijním rozpočtu na období 2028-2035. Hned na začátku mandátu by také měl být dokončen Strategický dialog o budoucnosti zemědělství a potravinářství, který by měl stanovovat zemědělsko-potravinářskou vizi pro budoucí roky. Prezident FNSEA, největší francouzské zemědělské organizace, v tomto kontextu uvedl, že by potravinová suverenita měla být v popředí politické debaty, přičemž budoucí komisař pro zemědělství by měla být výrazná a silná osobnost. Nový komisař pro zemědělství a rozvoj venkova by podle FNSEA měl mít stejné pravomoci a vliv, jaký měl bývalý výkonný místopředseda Evropské komise Franz Timmermans – komisař nebo komisařka by tedy měl/a být rovněž místopředsedou nebo místopředsedkyní Komise.

Více informací zdezde a zde.

Zdroj: Stálé zastoupení PK ČR v Bruselu

Ilustrační foto: pixabay