Praha 9. prosince (ČTK) - Místo jednotného systému měřícího nutriční hodnoty tzv. Nutri-score by mohlo být v celé Evropě Planet-score. To by kromě výživových hodnot řešilo také udržitelnost, pohodu zvířat nebo uhlíkovou stopu z hlediska dopravy. Dnes to na tiskové konferenci uvedli zástupci Potravinářské komory ČR. Právě nové celoevropské značení by podle nich mělo být jedním z hlavních témat českého předsednictví Evropské unii, které nastane v druhé polovině příštího roku.

Podle prezidentky komory Dany Večeřové konečně začala komise s diskusí o značení, dříve to vypadalo, že Nutri-Score prostě prosadí. Proti podobě navrhované komisí se komora opakovaně stavěla, vadilo jí, že se do měření nepočítá s velikostí porcí nebo nerespektuje způsob úpravy potravin. Tím pádem například bramborové hranolky získaly nejlepší hodnocení, protože se nepočítalo s jejich následným smažením nebo namáčením v omáčkách.

Planet-score by podle ředitele komory pro programování a strategii Miroslava Koberny mohlo v sobě mít započítané také emise skleníkových plynů produkovaných při výrobě, nebo informaci, zda se jedná o biopotraviny. Podle Koberny šlo i u Nutri-score o francouzskou myšlenku, když však tamní producenti zjistili, co ve skutečnosti schválili, začali vymýšlet systém nový. Do negativního hodnocení se podle něj dostaly například francouzské tučné sýry, ale také tamní masné výrobky.

O zavádění Nutri-score se hovoří již několik let, proti jeho povinnému používání se staví Agrární komora ČR a Potravinářská komora ČR, rezervovaně se k němu staví také ministerstvo zemědělství, naopak kladně ho hodnotí zdravotnický resort. Na jeho podporu vznikla také platforma Pro Nutri-score. Zatím je v ní 13 členů, například některé lékařské organizace, obchodníci či výrobci potravin.

Nutri-score označuje na přední straně obalu potravin písmeny A až E a barvami od zelené, přes žlutou až po červenou. Toto značení připomínající semafor zavedla před třemi lety Francie. Používá se také v Belgii či Španělsku a jeho využití od listopadu doporučilo výrobcům i Německo.

Algoritmus výpočtu systému dává body za nutričně rizikové živiny, jako jsou cukry, nasycené mastné kyseliny nebo sůl, ale také protibody za žádoucí živiny jako jsou bílkoviny, procento ovoce nebo vláknina.

Dalším tématem by podle Koberny pro české předsednictví měla být revize informací na potravinách ohledně dob minimální trvanlivosti.

drh mal