Praha 13. září (ČTK) - Ve více než 60 procentech školních jídelen se výrazně přesoluje. Na dnešní konferenci Potravinářské komory ČR / Platformy pro reformulace při České technologické platformě pro potraviny na to upozornila hlavní hygienička Pavla Svrčinová. Hygienická služba ČR už v dubnu upozorňovala na to, že monitoring ve 165 školních jídelnách v loňském roce ukázal, že jen 11 procent z nich dodržuje standardy doporučené Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Svrčinová uvedla, že se dále bude věnovat vzdělávání pracovníků ve školním stravování a kontroly by se měly i v budoucnu vrátit do škol, kde se sůl nadužívala.
Češi jsou podle ní stále zvyklí solit více, než je nutné. Řada lidí například jídlo solí i předtím, než ho vůbec ochutná, poznamenala. Upozornila na to, že když se děti naučí jíst velmi slaná jídla v nízkém věku, budou v tom pokračovat i v dospělosti.
"Ve většině školních kuchyní se sůl vůbec neváží, solí se podle chuti, takže dávka soli v mnoha případech závisí na tom, na co jsou kuchařky zvyklé," doplnila Svrčinová.
Jako problematické označila také to, že školní kuchyně neumí nahrazovat při dochucování sůl například kořením nebo bylinkami. Poznamenala, že v jednom roce nelze obejít všechny školní jídelny, protože v ČR je téměř 9000 školních kuchyní a podobných zařízení.
Svrčinová také uvedla, že hygienici se při kontrolách setkali s tím, že většina školních jídelen vaří z ekonomických důvodů i pro externí strávníky. Přes víkendy také školní kuchyně využívají cateringové firmy, doplnila.
O potřebě rozvoje vzdělávání v oblasti stravování mluvila na konferenci řada řečníků. Místopředsedkyně sněmovního výboru pro zdravotnictví Věra Adámková (ANO) hovořila mimo jiné o tom, že v povědomí o správném stravování jsou velké mezery. Adámková je také přednostkou pracoviště preventivní kardiologie v pražském IKEM a upozornila na to, že strava je součástí léčby i závažných nemocí a často se vliv stravování bagatelizuje. Podotkla, že by se mělo hovořit více než o tom, zda je strava zdravá nebo nezdravá o stravě vhodné nebo nevhodné pro konkrétní lidi. "Stravování musí být součástí léčby," řekla.
Vhodná strava podle ní může výrazně změnit množství léků, které lékaři pacientům podávají, a pokud má být stravování součást léčby, nelze se vyhnout inovacím a kontrole. Není možní, aby nemocní lidé měli ve dvou nemocnicích jinou stravu, když mají jasně označenou dietu, uvedla.
Poukázala také na to, že dieta se prolíná celou historií medicíny, kdy lidé neměli přístup k lékům jako v současnosti. Upozornila také na to, že lidé by se neměli řídit například označením dia na různých produktech, protože i u nich je potřeba počítat příjem cukru v případě, že si ho lidé musí ze zdravotních důvodů hlídat.
Svrčinová na konferenci zdůraznila potřebu vzdělávání, aby lidé měli správné informace o tom, jak se stravovat. "Pracujeme hodně se školami a předškolními zařízeními," uvedla. Mezeru vidí ve stravování těhotných nebo kojících žen a dětí do dvou let věku. "Maminky bohužel získávají informace ze serverů typu mimibazar a podobně. Tam začínáme spolupracovat s praktickými lékaři. Máme připravený program, který by měl být zaveden do všech ordinací lékařů, kteří o to projeví zájem," doplnila.
zaz snm
Zdroj: ČTK
