V reakci na rostoucí cenu potravin se japonská vláda rozhodla zastropit cenu importovaného obilí, a to minimálně do příštího března.

Japonsko je kvůli svým přírodním podmínkám, kdy domácí produkce je schopna pokrýt pouze 10 % z celoroční spotřeby, zcela závislé na dovozu obilí z USA, Kanady a Austrálie. Nákupy řídí centrální vláda, která veškeré importované obilí následně rozprodává za fixně určenou cenu, jež je stanovena dvakrát ročně (v březnu a říjnu) na následujících šest měsíců. Po rekordní neúrodě na severu Ameriky byla průměrná výkupní cena pěti základních obilnin letos v březnu zvýšena vládou o 17,3 %, a poprvé od roku 2007 tak překonala hranici 70 tisíc jenů za tunu. Při pohledu na pokračující růst cen obilí na světových trzích se pak očekávalo, že výkupní cena určená vládou na období říjen 2022 až březen 2023 překoná hranici 80 tisíc jenů za tunu. Vláda se však v rámci boji se zdražováním potravin a snaze zmírnit dopady současných turbulencí ve světě na běžné spotřebitele rozhodla cenu zastropit na současné hodnotě s tím, že ušlý zisk z prodeje japonských potravinářům bude dotovat z veřejných financí.

S ohledem rostoucí ceny strategických surovin na globálních trzích a na slabý jen prodražující veškerý import nelze očekávat, že by tento vládní krok zásadně zvrátil dlouhodobý růst cen. Ostatně dle průzkumu Teikoku Bank z konce července u 105 potravinářských společností, jen tito výrobci plánují zdražení u 20 tisíc položek do konce roku, u některých z nich pak již několikeré od letošního ledna. Japonská vláda si od toho rozhodnutí nicméně slibuje, že alespoň částečně zmírní tíhu současné krize a že se další zdražování vyhne alespoň základním potravinám jako pečivo či těstoviny; vždyť dle expertů by bez této intervence průměrná cena dováženého obilí s přihlédnutím na současné světové ceny v říjnu vzrostla minimálně o 20 %.

Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře agentur CzechTrade a CzechInvest Japonsko.

Zdroj: Asahi Shimbun