Do roku 2030 chce Evropská komise v rámci strategie Green Deal (Zelená dohoda pro Evropu), reagující na klimatické změny, kromě jiného snížit používání pesticidů v zemědělství na polovinu a zároveň omezit používání hnojiv, a to o 20 procent. 

Dle několika nedávných studií, které se pokusily posoudit a změřit dopady cílů stanovených Evropskou komisí v rámci strategií „Z farmy na vidličku“ a „Biodiverzita“, tím ale dojde k poklesu výnosů zemědělských plodin a v důsledku toho k růstu spotřebitelských cen a zvýšení závislosti na dovozu potravin pro obyvatele EU ze třetích zemí.

Ve studii provedené výzkumníky z Wageningen University & Research (zadané společnostmi CropLife Europe a CropLife International se zapojením dalších zúčastněných stran potravinářsko-zemědělského řetězce) nejprve provedli podrobné případové studie na 25 farmách v celé Evropské unii. V každém případě popsali úpravy, které by zemědělci provedli v aplikaci pesticidů a hnojiv, pokud by se nová evropská politika stala realitou. Následně vypočítali dopad na výnosy plodin. Zkoumali jak jednoleté plodiny (pšenice, řepka, kukuřice, cukrová řepa, chmel a rajčata), tak i víceleté plodiny (jablka, olivy, hrozny a citrusy). Výsledky ukázaly, že implementace strategií “Z farmy na vidličku” a “Biodiverzita” má negativní dopad na výnosy plodin a zemědělskou produkci: byl zjištěn průměrný pokles produkce mezi 10 a 20 procenty, u některých plodin může objem produkce klesnout až o 30 procent, ale existují také plodiny, kterých se cíle strategie “Z farmy na vidličku” nedotknou vůbec.

Kromě toho může snížení používání pesticidů a hnojiv vést k problémům s kvalitou. Pokud je například použito méně pesticidů, může být zrno náchylné k rozvoji houbových chorob a vzniku mykotoxinů, které mohou u lidí, ale i u zvířat vyvolat vážné zdravotní problémy. Snížení používání pesticidů může mít za následek nižší výnos ovoce a zmenšení jeho velikosti. Ovoce nižší kvality není potom pro spotřebitele tak atraktivní.

Studie také jasně ukazuje, že menší produkce v EU bude vyžadovat další zemědělskou půdu mimo evropský kontinent. Dojde k růstu dovozu zemědělských plodin a k poklesu vývozu.