Věděli jste, že jsme největším pěstitelem a exportérem potravinářského máku na světě? Ročně této plodiny sklidíme zhruba 26 000 tun. Každý Čech během roku průměrně zkonzumuje 380 g, tedy zhruba 1 g denně.

Přestože může být mák zejména pro cizince kontroverzní potravinou, nelze popřít jeho výjimečné nutriční složení. Nejvýznamnější je mimořádný obsah vápníku (1500–1840 mg ve 100 g), což je 600× více než pšeničná mouka, 12× více než mléko a 16–20× více než jádra vlašských ořechů. Makové semeno vyniká také vysokým obsahem draslíku, kterého je 2,5× více než v banánu. Hořčíku má 2× více než vlašské ořechy a zinku je v máku více než v „zinkových“ semínkách tykve olejné. Proč ještě si pochutnat na máku? Třeba díky složení jeho tuků, kdy celých 75 % připadá na esenciální mastné kyseliny! Ty jsou pro nás z výživového hlediska velmi příznivé.

„Český modrý mák má velmi specifickou vůni, chuť a jedinečné výživové složení. Díky vysokému obsahu omega 6 mastných kyselin snižuje bolesti, otoky a ranní tuhnutí kloubů (revma). Dále upravuje vysoký tlak a redukuje přecitlivělost na alergeny. Dodává energii, pomáhá zkvalitňovat paměť i ulevit od stresu. Vyživuje také vlasy, nehty a kosti. V poslední době se dokonce mluví o jeho vlivu na potlačení příznaků ADHD,“ jmenuje benefity Českého modrého máku Ing. Vlastimil Mikšík, Ph.D., z Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU v Praze a spolku Český modrý mák.

Český modrý mák konečně uznán za evropskou potravinu

Před 5,5 lety podal spolek Český modrý mák žádost k evropskému dvoru. V průběhu tohoto dlouhého období bylo nutné Evropské komisi opakovaně prokazovat, že se skutečně nejedná o farmaceutickou surovinu, ale o v Česku běžně konzumovanou potravinu. A to je právě hlavním smyslem ochranné známky – rozlišit od sebe dva typy komodit, i když mají stejné jméno.

Mák, který se pěstuje zejména v západní Evropě, je mák technický. Cíleně se využívá pro farmaceutické účely a semeno se nesmí konzumovat. Naproti tomu Český modrý mák je zcela jiných kvalit. Je to ze své podstaty potravina, která má své místo nejen v ČR a na Slovensku, ale také v Bavorsku, Rakousku, Maďarsku a dalších státech, které spojuje slovanská historie.

Díky tomu nebude možné v rámci EU použít název Český modrý mák, pokud skutečně nebude pocházet z ČR. Evropská unie tak uznala jeho skutečnou kvalitu a prokazatelný zeměpisný původ.

„Mák je pro nás z hlediska zahraničního obchodu významnější než český chmel. V zahraničí je o Český modrý mák velký zájem. Až 85 % naší sklizně míří právě do ciziny, jeho hodnota je vyšší než miliarda korun. Nejvíce ho loni putovalo do Ruska, Rakouska, Polska, Slovenska a Německa. Nezanedbatelné množství v řádu stovek až tisíc tun vyvážíme na Ukrajinu, do Rumunska, Maďarska, Běloruska a také do Holandska, odkud se vyváží ještě třeba do USA a Kanady. Mák je zkrátka naše modré zlato. Udělení evropské ochranné známky nejvíce pomůže nám všem – spotřebitelům. Ale také České republice na světovém trhu s mákem, protože tato známka s sebou nese jasně definovanou kvalitu,“ dodává Vlastimil Mikšík.

Chráněné zeměpisné označení (CHZO), resp. v angličtině „PGI“ (Protected Geographical Indication), upozorňuje na produkty pocházející z určitého místa, regionu nebo země, kdy se jejich kvalita odvíjí především od tohoto zeměpisného původu. Český modrý mák se tak zařadil mezi další takto oceněné produkty, jako jsou například Hořické trubičky, Jihočeská Zlatá niva, Štramberské uši, české pivo či Olomoucké tvarůžky a mnoho dalších.

Detailní seznam takto označených potravin najdete na portále Ministerstva zemědělství ČR: http://eagri.cz/public/web/mze/potraviny/znacky-kvality-potravin/

O Českém modrém máku se dočtete více na stránkách spolku Český modrý mák: https://ceskymodrymak.cz.

Zdroj: Akademie kvality

Link: https://www.akademiekvality.cz/clanek/cesky-mak-ocenen-chranenym-zemepisnym-oznacenim