Členské státy odmítají návrh Evropské komise na omezení využití krizové rezervy ve výši 450 milionů EUR v rámci Společné zemědělské politiky (SZP) a požadují větší flexibilitu při vyplácení podpory zemědělcům. V rámci projednávání balíčku zjednodušení SZP se diplomaté snaží prosadit, aby finance mohly být i nadále využívány pro případy mimořádných událostí způsobených počasím, nikoli pouze při narušeních trhu, jak navrhla Komise. Návrh na úpravu pravidel předložila Komise v květnu. Podle jejího záměru by měla být zemědělská rezerva využívána výhradně k řešení tržních krizí. Řada členských států – stejně jako poslanci Výboru EP pro zemědělství a rozvoj venkova (COMAGRI) – se však proti této restrikci postavila. Podle kompromisního návrhu dánského předsednictví, který byl rozeslán v rámci uplynulého týdne, a který má Rada projednat po letní přestávce, má být tento návrh Komise vypuštěn. Diplomaté členských států požadují rovněž další výjimky – například pro pokračování vyšších záloh, které byly umožněny v letech 2023–2025. V návrhu Rady se uvádí, že důvody pro tyto výjimky s největší pravděpodobností nezmizí ani v letech 2026 nebo 2027. Navrhuje se proto zvýšit limity záloh až na 75 % u přímých plateb a 85 % u opatření rozvoje venkova. Další změna se týká ekologických zemědělců. Komise navrhla, aby byli automaticky považováni za plně vyhovující vybraným standardům DZES, předsednictví v Radě navrhuje, aby si členské státy mohly samy určit, zda se toto uplatní na celý podnik nebo jen na jednotlivé výrobní jednotky. Dánské předsednictví Rady doufá, že se podaří nová pravidla schválit nejpozději na podzim a uvést je v platnost počátkem roku 2026.

Více informací zde.