Uzavřená dohoda o clech mezi Evropskou unií a Spojenými státy vyvolala v evropských institucích i zemědělských organizacích smíšené reakce. Přestože někteří aktéři ocenili snahu zabránit vyhrocení obchodního sporu, většina upozorňuje na nerovnováhu dohody a její dopady na evropský zemědělsko-potravinářský sektor.
Největší politická frakce v Evropském parlamentu (EPP) označila dohodu za rozpor s pravidly Světové obchodní organizace. Poslanec Evropského parlamentu Jörgen Warborn (EPP, SE) prohlásil, že zavedení jednotného cla ve výši 15 % je přímým porušením mnohostranného obchodního systému a varoval před oslabováním právního rámce, na kterém je světový obchod postaven. Skupina EPP zdůrazňuje potřebu nulových cel na průmyslové zboží a trvá na tom, že jakákoli dohoda musí být plně posouzena a schválena Evropským parlamentem. Podle místopředsedkyně frakce Željany Zovko (EPP, HR) musí být obchodní partnerství s USA strategicky sladěno s oblastmi bezpečnosti a surovinové nezávislosti. Politická frakce socialistů a demokratů (S&D) označila dohodu za jednostrannou a nedostatečně výhodnou pro EU. Místopředsedkyně skupiny Kathleen Van Brempt (S&D, BE) upozornila, že 15% clo zůstává neodůvodněným a nezákonným břemenem pro evropské podniky. Kritizovala absenci jasných výhod pro klíčová odvětví, jako je ocelářství a farmaceutika, a požadovala rozšíření seznamu produktů s nulovými cly. Brando Benifei (S&D, IT) označil dohodu za ustupování tlaku, které může být v budoucnu zneužito proti evropským předpisům. Vyjádřil obavu, že EU se vzdává své vyjednávací síly výměnou za dočasnou úlevu. Předseda výboru EP pro mezinárodní obchod Bernd Lange (S&D, DE) poukázal na strukturální nerovnováhu dohody a zdůraznil, že Evropský parlament musí mít konečné slovo při jejím schvalování. Podle něj nelze připustit žádné omezení práva EU regulovat v oblastech, jako jsou digitální služby nebo uhlíkové ceny.
Zemědělské a potravinářské organizace vyjádřily obavy z dopadů na své odvětví. Evropská konfederace potravinářských, zemědělských a turistických odborových svazů (EFFAT) kritizovala dohodu jako nepřehlednou a znepokojivou. Generální tajemník Enrico Somaglia upozornil, že nová 15% cla přinesou dodatečné náklady pro odvětví a ohrozí zaměstnanost. EFFAT vyzval k zavedení cílené podpory pro nejvíce postižené regiony a posílení kolektivního vyjednávání. Organizace malých zemědělců ECVC označila dohodu za „katastrofální“. Ve svém prohlášení varovala před dovozem potravin z USA, které podle ní neodpovídají evropským hygienickým a environmentálním normám. Dohodu přirovnala k pokusu zavést Transatlantické partnerství (TTIP) zadními vrátky a kritizovala Komisi za obětování kvality potravin ve prospěch jiných hospodářských sektorů. Zástupci vinařského sektoru sdružení v AREV kritizovali nedostatek transparentnosti během vyjednávání. Podle prezidenta Francka Leroaye Unie rezignovala na obranu zájmů evropských vinařů, a to v období, kdy čelí návrhu na výrazné škrty ve financování společné zemědělské politiky. Vinaři varují před dopady 15% cla, které od 07/08/2025 postihne veškerý vývoz vín a lihovin z EU do USA. O něco smířlivější přístup zaujala organizace Eucolait, zastupující vývozce mléčných výrobků. Ocenila, že nová cla nepřesahují 15 %, a nedojde tak k dalšímu zhoršení podmínek. Upozornila však, že nízká transparentnost a chybějící informace o ústupcích ze strany EU vyvolávají nejistotu. Organizace vyzvala k dlouhodobému cíli v podobě vzájemného odstranění cel a sblížení sanitárních a technických pravidel.