Rada Evropské Unie přijala dne 17/06/2024 během Rady ministrů pro životní prostředí svou pozici k zeleným tvrzením. Směrnice stanoví minimální požadavky na dokládání, sdělování a ověřování výslovných environmentálních tvrzení; jejím cílem je bojovat proti takzvanému „greenwashingu“, tedy lakování na zeleno při komunikaci směrem ke spotřebitelům. Návrh se zaměřuje na výslovná environmentální tvrzení a značky, které společnosti dobrovolně používají k propagaci své ekologičnosti na trhu a které se týkají environmentálních dopadů, aspektů nebo profilu příslušného produktu nebo obchodníka. Vztahuje se také na stávající i budoucí systémy environmentálního značení, a to jak veřejné, tak i soukromé. Rada EU v rámci svého obecného přístupu rozlišuje mezi výslovnými environmentálními tvrzeními a environmentálními značkami s cílem jasně specifikovat související povinnosti, včetně požadavků, které se na obě kategorie vztahují. Obecný přístup Rady zachovává základní zásadu ex ante ověřování výslovných zelených tvrzení a environmentálních značek tak, jak je stanovena v návrhu Komise. Zavádí ale také zjednodušený postup pro osvobození určitých typů výslovných environmentálních tvrzení od ověřování třetí stranou – způsobilé společnosti by měly prokázat soulad s novými pravidly vyplněním technické dokumentace, která musí být vypracována před zveřejněním daného tvrzení. Na mikropodniky se pravidla ověřování podle pozice Rady sice vztahují, ale na jejich splnění budou mít o 14 měsíců déle než ostatní podniky. Rada EU také doplnila několik podpůrných opatření na pomoc malým a středním podnikům, a to včetně poskytování pokynů a nástrojů a dodatečných opatření ke snížení administrativní zátěže zemědělců. Ministři uznali význam stávajících vnitrostátních nebo regionálních veřejných systémů značení a dohodli se na možnosti zavést nové systémy a osvobodit systémy, které jsou upraveny právem EU nebo vnitrostátním právem, od ověřování třetí stranou za předpokladu, že tyto systémy splňují normy EU, pokud jde o postupy i normy. Podle obecného přístupu budou od ověřování osvobozeny systémy environmentálního značení typu 1 podle normy EN ISO 14024, pokud jsou úředně uznány v členském státě a jsou v souladu s novými pravidly. Uznání jedním členským státem by bylo dostatečné pro celý trh Unie. Obecný přístup dále zahrnuje povinnost poskytovat informace o typu a množství uhlíkových kreditů a o tom, zda jsou trvalé nebo dočasné. Společnosti by také musely rozlišovat mezi příspěvkovými kredity (které přímo přispívají k opatřením v oblasti klimatu) a kompenzačními kredity (uhlíkové kredity, které vyrovnávají emise). Postoj Rady tedy rozlišuje mezi tvrzením o příspěvku ke snížení emisí (uhlíkové kredity přispívající k opatřením v oblasti klimatu) a tvrzením o kompenzaci emisí (uhlíkové kredity vyvažující část emisí).

Pro připomenutí: Evropský parlament přijal svou pozici během plenárního hlasování dne 12/03/2024. Návrh byl přijat poměrem hlasů 467 pro, 65 proti, 74 europoslanců se zdrželo. Až na malé výjimky Evropský parlament přijal stanovisko schválené Výborem EP pro životní prostředí a pro vnitřní trh z února 2024 (detailněji viz Evropské zpravodajství z 18/02/2024). Výsledné stanovisko navrhuje zjednodušit proces ověřování ex ante tím, že Evropská komise stanoví, pro která tvrzení bude možné použít zjednodušený postup, tedy pro která tvrzení nebude vyžadovat dodatečné ověřování. Výsledné stanovisko nenavrhuje omezit zdůvodňování tvrzení týkajících se klimatické neutrality a nulové spotřeby pouze na rámec pro certifikaci odstraňování uhlíku, ale stanoví, že Evropská komise vypracuje seznam dalších přijatelných certifikačních norem. Stanovisko ale navrhuje omezení tvrzení založených na uhlíkových kreditech pouze na základě zbytkových emisí a navrhuje další požadavky na způsoby, jakými lze uhlíkové kredity využívat. Komise by také měla vypracovat delegované akty pro stanovení metodiky pro definici zbytkových emisí na základě postupu snižování emisí slučitelného s omezením globálního oteplování na 1,5 °C. Klíčová ustanovení směrnice zahrnují také velmi přísné sankce za její nedodržení. Jedná se například o dočasné vyloučení z veřejných zakázek, ztrátu příjmů nebo o hrozbu uvalování pokut výši nejméně 4 % ročního obratu.

Nyní tak budou moci být zahájeny trialogy Evropského parlamentu, Komise a Rady. Jejich zahájení se očekává na podzim 2024, za maďarského předsednictví.

Více informací zde a zde.