Evropské instituce nadále vyjednávají o stanoviscích k problematice nových genomických technik. Výbor Evropského parlamentu pro zemědělství a rozvoj venkova (COMAGRI) přijal své stanovisko k novým genomickým technikám dne 11/12/2023 poměrem hlasů 34 pro, 11 proti, 1 europoslanec se zdržel hlasování. Výbor COMAGRI ve svém stanovisku posiluje vědecký základ pro posuzování nových genomických technik a předvídatelnost postupu ověřování a navrhuje vyloučit rostliny NGT1 z patentovatelnosti. Používání v ekologickém zemědělství by podle stanoviska COMAGRI mělo být zatím zakázáno, umožněn by ale měl být přezkum po sedmi letech. Zrušen by ale měl být požadavek na označování sáčků s osivem z kategorie NGT1. Nové genomické techniky by se podle stanoviska COMAGRI mohly přejmenovat na techniky precizního šlechtění, rozšířena by měla být kategorie NGT1. Výbor COMAGRI má u některých článků sdílené kompetence s Výborem EP pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (COMENVI). Výbor COMENVI by měl o svém stanovisku hlasovat dne 24/01/2024. Hlasování v plénu Evropského parlamentu je zatím předběžně naplánováno na únor 2024. Ve výboru COMENVI se ale europoslancům zatím nedaří nalézt shodu na tom, jak by stanovisko COMENVI mělo vypadat. Jednání zpravodajů, které proběhlo dne 10/01/2024, skončilo neúspěchem, další jednání je naplánováno na 16/01/2024. Situace je zatím zablokovaná i na Radě ministrů, a to z důvodu velmi rozdílných stanovisek v členských státech EU. Belgie, která se ujala předsednictví v Radě od ledna 2024, naplánovala na první polovinu letošního roku více než desítku technických jednání s cílem dosáhnout společného stanoviska, jednání byla rovněž zahájena v uplynulém týdnu. Proti přijetí flexibilnějších pravidel pro nové genomické techniky ale dne 11/01/2024 protestovali zástupci environmentálních organizací, část zemědělské obce a zástupci politické frakce Zelených v Evropském parlamentu. Organizátoři protestu se opírali o stanovisko francouzského zdravotnického úřadu ANSES z prosince 2023, podle kterého kritéria pro klasifikaci nových genomických technik nejsou v návrhu Komise opřena o vědecké základy. Vědecká obec v čele s řadou nositelů Nobelovy ceny v oblasti chemie, fyziky či medicíny ale formou otevřeného dopisu, který akademičtí pracovníci stále mohou připodepsat, vyzývá naopak k neblokování vědeckého pokroku v oblasti nových genomických technik. Podle signatářů dopisu jsou nové genomické techniky příslibem pro udržitelné zemědělství, lepší potravinovou bezpečnost a inovativní lékařská řešení. Příležitosti by však mohly být spatřovány také v nových pracovních místech a větší hospodářské prosperitě.