Společná zemědělská politika bude muset po vstupu Ukrajiny do Evropské Unie doznat významných změn. Uvedl to náměstek ukrajinského ministra hospodářství Taras Kachka. Kachka je také hlavním ukrajinským vyjednavačem v Bruselu pro oblasti obchodu a hospodářství. Podle prvotních odhadů by Ukrajina mohla mít nárok na 96,5 miliardy EUR z fondů SZP, což by vedlo ke snížení zemědělských dotací pro stávající členské státy EU o zhruba 20 %. Z toho důvodu bude podle Kachky nutné v rámci procesu rozšíření Evropské Unie realizovat komplexní přehodnocení pravidel SZP. Ukrajina už dříve avizovala podporu odklonu od přímých plateb vyplácených na plochu ve prospěch plateb za ekosystémové a sociální služby. Průměrná velikost ukrajinských zemědělských podniků činí 485 hektarů, evropský průměr je okolo 16 hektarů, ve Francii je to 30 hektarů, v Polsku 8 hektarů. Podporou odklonu od přímých plateb se podle některých evropských médií Ukrajina snaží zajistit, aby její zemědělské podniky nebyly významněji kráceny na evropských dotacích.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vyzvala v uplynulém týdnu Evropskou Unii, aby v budoucnu více vázala zemědělské dotace na výkonnost (měřitelné výsledky) podniků. Podle zprávy OECD o stavu zemědělsko-potravinářského systému v EU se v mnoha zemích EU snížila biologická rozmanitost, emise ze zemědělství v některých oblastech rostou a tlak na spotřebu vody se nezmenšil. Systém se ale ukázal jako odolný vůči krizím, došlo i k nárůstu produktivity, byť byl tento růst pomalejší, než ve většině ostatních zemí OECD. Pravidla SZP by proto podle OECD měla být zásadně přeorientována, aby byla více vázána na stanovené priority a řešila demotivační faktory. Větší část finančních prostředků by podle OECD měla být věnována na podporu veřejných statků včetně ochrany životního prostředí a klimatu. Přímé platby na plochu jsou podle zprávy OECD potenciálně nejvíce deformující a nejvíce ekologicky škodlivé. Podobně se už na začátku října vyjádřilo i Německo (zde). Mezi doporučená opatření OECD dále řadí zaměření finančních podpor na nízkopříjmové zemědělské domácnosti, podporu inovací, lepší integraci výzkumných a inovačních politik s fondy SZP, či využití finančních prostředků SZP určených na udržitelnost na programy na zvyšování kvalifikace a poradenské služby pro zemědělce.