Evropská komise předložila dne 05/07/2023 balíček legislativních návrhů spadajících pod Evropskou zelenou dohodu. Jednou z částí balíčku je i návrh právního předpisu EU ke zvýšení hodnoty půdy a jejích zdrojů – monitoring zdraví půdy. Evropská komise na svých stránkách uvádí, že půda v EU je v současné době z 60 až 70 % nezdravá, až 80 % půdy obsahuje rezidua pesticidů. V důsledku eroze se každoročně odplavuje miliarda tun půdy, přičemž náklady spojené s degradací půdy Komise odhaduje na více než 50 miliard EUR ročně. Cílem právního předpisu o monitorování zdraví půdy je dosáhnout v Evropské Unii do roku 2050 zdravé půdy, a to skrze shromažďování údajů o zdraví půdy a jejich zpřístupnění zemědělcům a dalším správcům půdy. Návrh zavádí udržitelné hospodaření s půdou jako normu a řeší situace nepřijatelných zdravotních a environmentálních rizik v důsledku kontaminace půdy. Nezavádí ale žádné právně závazné cíle pro členské státy ani pro zemědělce nebo vlastníky půdy, zaměřuje se přednostně na monitoring. Návrh zavádí harmonizovanou definici zdraví půdy a komplexní a soudržný monitorovací rámec, podporuje udržitelné hospodaření s půdou a sanaci kontaminovaných lokalit. Shromažďování údajů o půdě by měly podpořit inovace i technologická a organizační řešení, zejména pak v zemědělských postupech. To podle Komise pomůže zemědělcům a vlastníkům půdy zavádět nejvhodnější metody ošetřování půdy a pomůže jim zvýšit úrodnost a výnosy a zároveň minimalizovat spotřebu vody a živin. Evropská komise rovněž dává spojnici mezi certifikacemi odstraňování uhlíku a monitoringem zdraví půdy, podle Komise bude možné zemědělce odměňovat za uhlíkové zemědělství, ekosystémové služby, nebo za zvyšování hodnoty zdravé půdy a potravin v ní vyprodukovaných. Členské státy by měly stanovit pozitivní a negativní postupy hospodaření s půdou, na základě vnitrostátních posouzení stavu půdy budou definovat opatření ne regeneraci, která by degradovanou půdu vrátila do zdravého stavu. Tato posouzení by rovněž měla být podkladem pro tvorbu dalších politik, včetně pravidel SZP. Evropská komise v návrhu rovněž požaduje, aby se členské státy zabývaly nepřijatelnými riziky pro lidské zdraví a životní prostředí způsobenými kontaminací půdy, a to v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“. Členské státy budou muset identifikovat, zkoumat, posuzovat a sanovat kontaminované lokality. Evropská komise uvádí, že návrh bude mít na zemědělce pozitivní dopad. Návrh podle vyjádření Komise obsahuje prvky ke zvýšení znalostí a dostupnosti údajů o zdraví půdy, včetně zemědělské půdy, a k zachování nebo zlepšení funkcí půdy, včetně produkce potravin, krmiv a biomasy. Návrh přitom neukládá vlastníkům půdy a správcům půdy, včetně zemědělců, žádné přímé povinnosti.
Největší evropská zemědělská organizace Copa – Cogeca návrh Evropské komise přivítala, zdůraznila ale, že časový harmonogram monitorovacích systémů zůstane racionální a realistický, aby bylo možné vytvořit základy správy monitorování a podávání zpráv a aby zemědělci a správci půdy měli čas na provedení příslušných opatření, která by prokázala odpovídající změny. Copa – Cogeca rovněž zdůrazňuje nutnost jasného rozlišení mezi zdravou a nezdravou půdou a požaduje větší zaměření na řešení problematiky záboru zemědělské půdy, které se Komise podle Copa – Cogeca nevěnuje dostatečně.