Zahájení veletrhu Grüne Woche v Berlíně dne 15/01/2026 otevřelo spor o podobu budoucí Společné zemědělské politiky Evropské unie, zejména o návrh Evropské komise zavést degresivitu a zastropování plošných přímých plateb na úrovni 100.000 EUR na zemědělský podnik ročně. Kritika zazněla jak ze strany německých zemědělských organizací, tak v debatě mezi spolkovou vládou a Komisí. Předseda Německého zemědělského svazu označil návrh na zastropování plateb za nepřijatelný s tím, že by měl výrazné negativní dopady na strukturu zemědělství v Německu, kde jsou zejména na severu a východě běžné velké podniky. Spolkový ministr zemědělství upozornil, že navrhovaný limit by mohl řadu podniků dostat do vážných ekonomických potíží. Komisař pro zemědělství a potraviny Christophe Hansen návrh Komise obhajoval s odkazem na snahu lépe cílit podporu na mladé zemědělce a menší podniky při zachování stabilního rozpočtu. Podle jeho vyjádření mají větší podniky výhodu vyšší produktivity díky úsporám z rozsahu, přičemž investiční podpora by se na zastropování vztahovat neměla. Diskuse se dotkla také struktury Společné zemědělské politiky po roce 2027. Návrh Komise na sloučení zemědělských a regionálních fondů do národních plánů vyvolal odpor ze strany německých zemědělských organizací, které varují před oslabením společného charakteru politiky a zpochybněním dvoupilířového uspořádání. Kritika zazněla rovněž vůči celkové úrovni navrhovaného rozpočtu, který je podle zemědělců nedostatečný pro zajištění potravinové bezpečnosti. Postoj zemědělských svazů kontrastuje s pozicí německé vlády v Bruselu, která se dlouhodobě staví vstřícně k rozpočtové reformě navržené Evropskou komisí a zdůrazňuje nutnost modernizace struktury budoucího víceletého finančního rámce.

Více informací zde.