Prezident Spojených států Donald Trump oznámil záměr zavést od února 2026 dodatečná cla ve výši 10 % na dovoz z vybraných evropských zemí, konkrétně z Francie, Německa, Spojeného království, Nizozemska, Dánska, Norska, Švédska a Finska, pokud tyto státy nepodpoří jeho ambici získat Grónsko – vybrané státy se v otázce budoucnosti země zastaly Grónska a Dánska. Prezident současně avizoval, že v červnu 2026 by se tato cla mohla zvýšit až na 25 %. Podle jeho vyjádření mají být cla uplatňována až do dosažení dohody o úplném a konečném převodu Grónska, přičemž argumentoval bezpečnostními hledisky a potřebou posílení obranných kapacit Spojených států. Oznámení vyvolalo okamžité reakce na evropské straně. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen varovala, že zavedení cel by vážně poškodilo transatlantické vztahy a mohlo by spustit nebezpečnou spirálu odvetných opatření. Několik evropských států, včetně Dánska, mezitím oznámilo posílení vojenské přítomnosti v oblasti Grónska v rámci závazků v NATO. Francouzský prezident Emmanuel Macron zdůraznil, že nátlak a hrozby nejsou v mezinárodních vztazích přijatelné. Předseda frakce Evropské lidové strany v Evropském parlamentu (EPP) Manfred Weber vyzval k pozastavení schvalování obchodní dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy, dokud budou hrozby cel a tlak na otázku Grónska pokračovat. Hlasování Evropského parlamentu o této dohodě, plánované na nadcházející měsíce, již bylo v minulosti odloženo. Napětí se odrazilo rovněž v protestech v Dánsku a Grónsku, kde se tisíce lidí shromáždily proti americkým požadavkům. Představitelé grónské vlády zdůraznili, že o budoucnosti území mohou rozhodovat výhradně jeho obyvatelé.
Více informací zde.


