Evropská centrální banka odhaduje, že dopady klimatických změn a extrémní výkyvy počasí zvyšují potravinovou inflaci o více než desetinu procenta měsíčně. Ceny potravin stoupají v tuzemsku meziročně o zhruba 15 procent. Za poslední dva roky se ale i Česko setkalo se skokovým zvýšením cen některých potravin – třeba mléčných výrobků, vajec, kakaa nebo jablek.
Ceny kakaa na světovém trhu vzrostly loni v dubnu dokonce o téměř 300 procent v důsledku vlny veder v Pobřeží slonoviny a Ghaně. Tyto dvě země totiž společně představují téměř dvě třetiny světové produkce kakaa. Podle mluvčího Potravinářské komory ČR Marka Zemánka ceny kakaa sice v posledních týdnech klesají z historických maxim, ale stále zůstávají vyšší než v loňském roce a nad dlouhodobým průměrem. „Tento pokles je primárně způsoben příznivým počasím a vydatnými dešti v klíčových pěstitelských oblastech západní Afriky,“ řekl ČTK. Dodal, že předpovědět budoucí vývoj ceny kakaa je velmi náročné, protože trh je extrémně cenově nestabilní a ovlivňuje ho celá řada proměnných.
Sucho v jižní Evropě v letech 2022 a 2023, které postihlo i Španělsko a Itálii, vedlo v celé EU do ledna 2024 meziročně k nárůstu cen olivového oleje o 50 procent. Španělsko přitom produkuje více než dvě pětiny světové produkce olivového oleje.
Loni na podzim však nastal obrat a ceny na burze začaly pozvolna klesat, připomněl Zemánek. „Tento pokles byl z velké části způsoben zlepšenou úrodou zejména ve španělské Andalusii. I když se pokles burzovních cen projevil již na podzim, do tuzemských řetězců dorazil se zpožděním a nižší ceny mohli spotřebitelé zaznamenat až letos v březnu,“ dodal.
Kromě nižších zemědělských výnosů kvůli extrémům počasí se na cenách podepsala i válka na Ukrajině a drahé energie. „Dále je potřeba zmínit, že vysoké ceny energií v Česku hrají stále významnou roli. Některé okolní státy naopak subvencují určitý typ energií. Tato pomoc se pak samozřejmě promítá do snížení nákladů na výrobu potravin v těchto zemích, což jim dává konkurenční výhodu a u nás naopak tlačí ceny nahoru,“ upozorňuje Zemánek.
Kromě toho se podle něj do vyšších cen promítají i rostoucí mzdové náklady v celém dodavatelském řetězci – od zemědělců přes zpracovatele až po prodejce. „Nemůžeme zapomenout ani na vliv zelené politiky a byrokracie, které mohou rovněž zvyšovat náklady výrobců, a tím i konečné ceny pro spotřebitele,“ nechal se slyšet Zemánek.