Nejdřív alarmující čísla, pak spousta pozitiv. Bohatá část populace ve velkém plýtvá jídlem. Naproti tomu uvědomělé skupiny lidského druhu čím dál větší část nespotřebované potravy zachraňují, aby se přece jen zkonzumovala. Oba tyto procesy něco stojí. Zdá se, že se těmto výdajům nedokážeme vyhnout. Společnost žijící ve velkých komunitách jinak než ekonomicky „náročně“ žít neumí. Na záchranu jídla, jehož výroba něco stojí, vydává další peníze.
Člověk, aby přežil, musí získávat energii z jídla. Přitom si zdroje, bez něhož zemře, nijak zvlášť neváží. Organizace World Food Programme například tvrdí, že pětina vyrobených potravin přijde vniveč dřív, než je někdo zkonzumuje.