Přestože se náklady na produkci zemědělských surovin i výrobu potravin v poslední době opticky stabilizovaly, neznamená to, že stabilní, nebo dokonce nižší, budou také spotřebitelské ceny.
Důvodů je celá řada, mimo jiné stálý růst ceny lidské práce. Předpokládat lze také, že se do cen potravin, respektive do cen zemědělských surovin, bude stále více promítat (ne)přízeň počasí, kterého si mimochodem naše země „užila“ v letošním roce více než v minulosti. Navíc prognóza vývoje počasí v následujících letech příliš optimismu nevzbuzuje.
Na první pohled neviditelným faktorem ovlivňujícím spotřebitelské ceny potravin je také rostoucí byrokracie a povinnosti, které musí jejich výrobci plnit. Drtivá většina povinností přitom souvisí se snahou EU lépe chránit životní prostředí, a nejsou tedy „výmyslem“ tuzemských úředníků. ČR, stejně jako další země EU, je ale splnit musí.
Jak již před časem upozornila Potravinářská komora ČR (PK ČR), potravináři budou například muset povinně poskytovat údaje o své uhlíkové stopě, byť k tomu zatím ještě nejsou zpracovány takzvané harmonizované požadavky. Na nich se ale v současné době usilovně pracuje, protože zejména na větší výrobce potravin čeká tato povinnost již v příštím roce. V budoucnu by také měli povinně snižovat míru potravinářského odpadu, ačkoli v tomto sektoru tento odpad téměř nevzniká. Tím to ale nekončí.
„Podle směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive) budou muset podniky zveřejňovat informace zaměřené na zlepšení postupů udržitelnosti. Podle další směrnice CSDDD (Corporate Sustainability Due Diligence Directive) budou muset firmy aktivně řídit svůj dopad na lidská práva a životní prostředí, a to prostřednictvím náležité péče ve svých provozech a dodavatelských řetězcích.
Velké podniky budou mít ještě povinnost zavést strategický transformační plán ke zmírňování klimatické změny. Ten má být kompatibilní s přechodem na udržitelné hospodaření a s cílem omezit globální oteplování, a také s dosažením uhlíkové neutrality do roku 2050. Podle dalšího nařízení budou také firmy muset dokazovat, že při výrobě a v rámci svých dodavatelských řetězců nevyužívají nucenou práci,“ uvádí PK ČR.
Více najdete v týdeníku Květy (43/2024)