Ve Štrasburku začalo první plenární zasedání v červnu zvoleného Evropského parlamentu. Prvním a hlavním bodem úterního programu byla volba předsedkyně, kterou europoslanci znovu zvolili dosavadní šéfku Robertu Metsolovou. Následuje volba čtrnácti místopředsedů.
Metsolová, která reprezentuje frakci Evropské lidové strany (EPP), získala v tajné volbě 562 hlasů. Europoslanci ji zvolili na další 2,5leté funkční období.
Celý článek si můžete přečíst zde:
Ilustrační foto: pixabay
Evropský parlament má nyní osm frakcí
Evropská lidová strana (EPP)
- Od roku 1999 je to nejsilnější frakce v EP. Po volbách v roce 2019 měla 182 europoslanců, nyní jich má 188. Frakce sdružuje strany centristické a strany pravého středu. Skupinu vede od roku 2014 Němec Manfred Weber, který byl po letošních volbách do jejího čela znovuzvolen. Hlavním kandidátem evropských lidovců do letošních voleb byla dosavadní šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, která se opět o funkci předsedkyně EK uchází.
- Nejsilnějšími stranami frakce jsou německá Křesťanskodemokratická unie/Křesťanskosociální unie (CDU/CSU; 29 mandátů), španělská Lidová strana (PP; 22 mandátů), polská Občanská koalice (KO; 21 mandátů).
- Z Česka do ní v minulém funkčním období patřilo pět europoslanců a stejně je tomu i nyní: Danuše Nerudová a Jan Farský, zvolení za STAN, Ondřej Kolář (TOP 09), Luděk Niedermayer (TOP 09) a Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů (S&D)
- Do června 2009 se nazývalo Strana evropských socialistů (PES). Od prvních přímých voleb v roce 1979 bylo 20 let nejsilnější frakcí v EP. Po volbách v roce 2019 měla S&D 154 europoslanců, nyní jich bude mít 136.
- Nejsilnějšími stranami frakce jsou italská Demokratická strana (PD; 21 mandátů), Španělská dělnická socialistická strana (PSOE; 20 mandátů) a Sociálnědemokratická strana Německa (SPD; 14 mandátů).
- Českou republiku v této frakci před volbami v červnu 2024 zastupovala jedna poslankyně, která pak už nekandidovala. V jejím čele stojí Stefan Löfven.
Patrioti pro Evropu
- O vzniku nové frakce Patrioti pro Evropu informovali 30. června 2024 maďarský premiér Viktor Orbán z maďarské strany Fidesz spolu s českým expremiérem Andrejem Babišem z hnutí ANO a šéfem Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Herbertem Kicklem. Jak poznamenaly některé bruselské servery, jde o staronovou krajně pravicovou frakci Identita a demokracie (ID), jen s rozdílným názvem a faktem, že v ní je nově ANO a Fidesz.
- Členy frakce jsou kromě sedmi europoslanců ANO (Klára Dostálová, Jaroslav Bžoch, Ondřej Knotek, Jana Nagyová, Jaroslava Pokorná Jermanová, Ondřej Kovařík a Tomáš Kubín místo Martina Hlaváčka) i dva čeští europoslanci z Přísahy a Motoristů Filip Turek a Nikola Bartůšek. ID měla v roce 2019 po ustavujícím zasedání 73 mandátů, Patrioti jich mají 84 a jsou tak třetí největší skupinou v EP.
- Nejsilnější stranou frakce je s 30 mandáty francouzské Národní sdružení (RN) Marine Le Penové , patří do ní i italská Liga nebo nizozemská Strana pro svobodu Geerta Wilderse. Šéfem frakce se stal volební lídr RN Jordan Bardella.
Evropští konzervativci a reformisté (ECR)
- Frakce vznikla v červnu 2009 odtržením některých stran od EPP kvůli nespokojenosti především britských konzervativců a českých občanských demokratů (ODS) s politikou EPP především v otázce budoucího směřování politické integrace Unie. Po volbách v roce 2019 měla 62 mandátů, nyní jich má 78.
- Nejsilnějšími stranami frakce jsou italská strana Bratři Itálie (FdI; 24) a polská strana Právo a spravedlnost (PiS; 20 mandátů).
- Ve frakci zasedají tři europoslanci z koalice SPOLU za ODS - Ondřej Krutílek, Alexandr Vondra a Veronika Vrecionová. Frakci ECR v tomto volebním období předsedá Nicola Procaccini ze strany Bratři Itálie a Joachim Brudziński z PiS.
Obnova Evropy (Renew Europe)
- Vznikla v červnu roku 2019 po volbách do Evropského parlamentu a navazuje na činnost skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE), která působila mezi lety 2004 až 2019. Název se změnil poté, co se k liberální frakci ALDE spolu s dalšími politickými stranami připojila i tehdejší strana Republika v pohybu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Sdružuje středová liberální politická uskupení. Po volbách v roce 2019 měla Obnova Evropy 108 europoslanců, nyní jich bude mít 77.
- V minulém období bylo ve frakci pět europoslanců ANO. Nejsilnější silou frakce je s třinácti mandáty koalice kolem francouzského prezidenta Macrona. Šéfkou frakce je Valérie Hayerová z Francie.
Zelení/Evropská svobodná aliance (EFA)
- Skupina vznikla v červenci 1999. Tvoří ji strany, které se zaměřují na prosazování ochrany životního prostředí a takzvaní regionalisté. V roce 2019 získala 74 mandátů, nyní jich má 53.
- K významným členským národním stranám této skupiny patří německý Svaz 90/Zelení. Českou republiku v této skupině dosud zastupovali tři poslanci za Piráty, kteří ale ve volbách dva mandáty ztratili. Jediná česká pirátská zástupkyně v Evropském parlamentu Markéta Gregorová se rozhodla ve frakci zůstat. Skupina má stejně jako v minulém období dva spolupředsedy, a sice německou europoslankyni Terry Reintkeovou a nizozemského europoslance Base Eickhouta.
Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL)
- Skupina je tvořena zejména komunistickými nebo postkomunistickými stranami. Před lednem 2021 se uskupení jmenovalo Evropská sjednocená levice/Severská zelená levice (GUE/NGL). Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2019 získala tato frakce 41 mandátů, nyní jich má 46.
- Nejsilnější silou je s deseti mandáty italské Hnutí pěti hvězd (M5S). Českou republiku v ní dosud zastupovala Kateřina Konečná za KSČM, která do voleb 2024 vedla koalici Stačilo!, jež v letošních volbách získala dva mandáty. V GUE/NGL ale Konečná nepokračuje, nevstoupil do ní ani Ondřej Dostál, druhý europoslanec zvolený na kandidátce Stačilo!
Evropa suverénních národů (ESN)
- Skupina, za kterou stojí pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD), byla ustavena minulý týden a má 25 mandátů. AfD má 14 europoslanců, ostatní strany zde mají nejčastěji jednoho, nejvýše pak tři zástupce. Mezi nimi je i europoslanec Ivan David za SPD a Trikoloru. Frakci tvoří především menší a nově založené strany, které z části patří ke krajní pravici. Spadá sem například jeden ze dvou europoslanců slovenského hnutí Republika.
Ostatní
- Nově zvolení poslanci, kteří nepatří k žádné z politických skupin bývalého EP ani k nezařazeným poslancům. Ve skupině je 21 europoslanců, patří sem také Kateřina Konečná a Ondřej Dostál.
Nezařazení
- Mezi Nezařazené web EP řadí dvanáct europoslanců, mezi nimi je i všech pět zvolených za slovenskou stranu Smer premiéra Roberta Fica.