Během ledna Češi fyzicky dovezli přes 10 tisíc tun pšenice, trojnásobek proti prvnímu měsíci roku 2023.  Import z Ukrajiny, na který si předseda Zemědělského svazu Pýcha stěžoval, dosáhl čtyř tisíc tun. Dalších pět tisíc tun přišlo ze Slovenska. Pravděpodobně přitom jde o zboží, které přišlo na Slovensko z Ukrajiny, případně o slovenskou pšenici, která nedokázala na domácím trhu čelit levnějšímu ukrajinskému dovozu.

Na první pohled nejde o zásadní událost. Pšenice patří vedle mléka ke komoditám, na které se zdejší zemědělci nejvíc zaměřili, přitom je většina sklizně určena pro vývoz do Německa, Rakouska a Polska. Pouze v lednu vyvezli čeští obchodníci 248 tisíc tun pšenice, tedy pětadvacetkrát víc, než dovezli, a o polovinu víc než před rokem. Údajný příliv ukrajinské pšenice do Evropy nezměnil trend z posledních let, podle kterého čistý vývoz tuzemské pšenice průběžně roste.
 
„Agrární komora opakovaně upozorňuje, že se ceny zemědělských komodit v Česku v řadě případů pohybují pod evropským průměrem,“ upozorňuje mluvčí komory Barbora Pánková. K důvodům patří i to, že v Česku tvoří větší část vývozní ceny náklady na skladování a na přepravu. Tuzemští rolníci se totiž nesdružují do odbytových družstev a velcí provozovatelé skladů i obchodníci mohou sami určovat přirážky. Proto dnes zemědělec nedostane za tunu pšenice pět a půl tisíce korun, které zaplatí zahraniční zákazník, ale musí se spokojit s částkou o dva tisíce korun nižší. „Některé zemědělce dohnaly nízké ceny k obavám o vlastní existenci,“ uvedla mluvčí Pánková.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay