Češi jsou podle ní stále zvyklí solit více, než je nutné. Řada lidí například jídlo solí i předtím, než ho vůbec ochutná, poznamenala. Upozornila na to, že když se děti naučí jíst velmi slaná jídla v nízkém věku, budou v tom pokračovat i v dospělosti. „Ve většině školních kuchyní se sůl vůbec neváží, solí se podle chuti, takže dávka soli v mnoha případech závisí na tom, na co jsou kuchařky zvyklé,“ doplnila Svrčinová. Jako problematické označila také to, že školní kuchyně neumí nahrazovat při dochucování sůl například kořením nebo bylinkami. Poznamenala, že v jednom roce nelze obejít všechny školní jídelny, protože v ČR je téměř 9000 školních kuchyní a podobných zařízení. Svrčinová také uvedla, že hygienici se při kontrolách setkali s tím, že většina školních jídelen vaří z ekonomických důvodů i pro externí strávníky. Přes víkendy také školní kuchyně využívají cateringové firmy, doplnila. O potřebě rozvoje vzdělávání v oblasti stravování mluvila na konferenci řada řečníků. Místopředsedkyně sněmovního výboru pro zdravotnictví Věra Adámková hovořila mimo jiné o tom, že v povědomí o správném stravování jsou velké mezery. Adámková je také přednostkou pracoviště preventivní kardiologie v pražském IKEM a upozornila na to, že strava je součástí léčby i závažných nemocí a často se vliv stravování bagatelizuje.