Potravinářům škrtá vláda všechny investiční dotace, tvrdí v komentáři pro iDNES.cz prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová. Nelogické je podle ní také přeřazení nealkoholických nápojů do 21 procentní sazby DPH. Český potravinářský průmysl má po zveřejnění vládního konsolidačního balíčku oprávněný pocit, že je v našem státě zcela zbytečný a nepotřebný. Nejen že mu byly škrtnuty všechny investiční dotace, ačkoliv vláda tvrdila, že se zaměří na dotace provozní, tedy neinvestiční, ale logiku postrádá i zařazení všech nealkoholických nápojů do základní 21 % sazby DPH i totální, zcela nespravedlivé zvýšení spotřební daně pro lihovarnický průmysl o celkem 25 % do roku 2028.

Minerální, balená, kojenecká voda – nyní 15 % DPH, v budoucnu 21 % DPH. Nelogické a nepochopitelné i z toho důvodu, že kojenecká voda nemá alternativu a minerální voda musí mít prokazatelné blahodárné účinky na lidský organismus, aby se minerální vodou mohla vůbec nazývat.

Důvod toho přeřazení? Nejprve podle vlády fakt, že nealkoholické nápoje jsou distribuovány v jednorázových zpravidla plastových obalech, což bylo obratem vyvráceno výrobci tím, že značná část těchto nápojů se distribuuje i ve znovuplnitelných obalech, a zároveň celý nápojářský průmysl již několik let usiluje o to, aby se v ČR legislativně uzákonilo povinné zálohování nápojových spotřebitelských obalů a z dosud jednocestných lahví se staly lahve cirkulární. Proč vláda tedy nenapře své úsilí k zavedení zálohování, čemuž se intenzivně brání zejména ministerstvo životního prostředí, místo zdražování mnohdy jediného zdroje kojenecké vody pro rodiče malých dětí?

Zdanění sladkých nápojů s obezitou nehnulo

Argument plastových obalů patřičně nezafungoval, tak je zde silnější kalibr – slazené nápoje. A v rámci zjednodušení daňového systému je jedno jestli v nápoji je cukr, nebo ho tam není ani stopové množství – všechno bude v základní sazbě 21 % DPH. Co na tom, že v řadě států se ukázalo zdanění slazených nápojů jako zcela neúčinné, s obezitou to ani nehnulo a jediným výsledkem bylo, že se slazené nápoje nakupovaly v zahraničí, takže stát místo výdělku naopak přicházel o peníze.

Á propos, snížená sazba DPH nyní v jednotné sazbě 12 %. Samozřejmě, že vítáme jakékoliv snížení DPH na potraviny a jeho přiblížení k sazbám našich sousedů. Jen nám jako Potravinářské komoře ČR přijde úsměvné, že když jsme na podzim loňského roku usilovali o výraznější snížení DPH na 10, lépe na 5 %, ve zcela ideálním případě u základních potravin až na 0 %, tedy snížení cen o 5 – 15 %, což by zcela prokazatelně pomohlo právě nízkopříjmovým skupinám obyvatelstva, opakovaně jsme z úst vládních představitelů slyšeli, že by se to v konečném v důsledku na cenách vůbec neprojevilo a vše by si nechaly obchodní řetězce. Jsme tedy moc zvědaví, jak se na konečné ceně projeví snížení o 3 %, které si řetězce určitě nenechají.

Nápojářský průmysl ale zjevně leží současné vládě hodně v žaludku. Za zcela nespravedlivé lze považovat totiž zvýšení spotřební daně pro lihovarnický průmysl o celkově 25 % do roku 2028. Zvýšení spotřební daně na jediný segment výroby alkoholu, tj. na lihoviny, dále prohlubuje nerovnováhu a neférové podmínky v této části podnikatelského prostředí.

Navrhovaná výsledná výše spotřební daně je výrazně nad hodnotou této daně v Německu a Rakousku, což samozřejmě opět podporuje nákupní turistiku, kromě již výše zmíněných nealkoholických nápojů i pro nápoje alkoholické.

Výsledek: celkový výběr do státního rozpočtu se sníží včetně negativních dopadů na domácí pěstitele cukrovky a sadaře. Pokud tedy vláda za žádnou cenu nechce zavádět spotřební daně u tichého vína, měla by ostatní sektory výroby nechat na pokoji a daň jim nezvyšovat. A to platí u pro DPH u točeného piva, což v řadě případů znamená konec mnoha zejména venkovských hospod. Nechtěla by vláda raději začít sama u sebe a snížit provozní výdaje státní správy, které se již šplhají do astronomické výše?

 Autor: