Minerální, balená, kojenecká voda – nyní 15 % DPH, v budoucnu 21 % DPH. Nelogické a nepochopitelné i z toho důvodu, že kojenecká voda nemá alternativu a minerální voda musí mít prokazatelné blahodárné účinky na lidský organismus, aby se minerální vodou mohla vůbec nazývat.
Důvod toho přeřazení? Nejprve podle vlády fakt, že nealkoholické nápoje jsou distribuovány v jednorázových zpravidla plastových obalech, což bylo obratem vyvráceno výrobci tím, že značná část těchto nápojů se distribuuje i ve znovuplnitelných obalech, a zároveň celý nápojářský průmysl již několik let usiluje o to, aby se v ČR legislativně uzákonilo povinné zálohování nápojových spotřebitelských obalů a z dosud jednocestných lahví se staly lahve cirkulární. Proč vláda tedy nenapře své úsilí k zavedení zálohování, čemuž se intenzivně brání zejména ministerstvo životního prostředí, místo zdražování mnohdy jediného zdroje kojenecké vody pro rodiče malých dětí?
Zdanění sladkých nápojů s obezitou nehnulo
Argument plastových obalů patřičně nezafungoval, tak je zde silnější kalibr – slazené nápoje. A v rámci zjednodušení daňového systému je jedno jestli v nápoji je cukr, nebo ho tam není ani stopové množství – všechno bude v základní sazbě 21 % DPH. Co na tom, že v řadě států se ukázalo zdanění slazených nápojů jako zcela neúčinné, s obezitou to ani nehnulo a jediným výsledkem bylo, že se slazené nápoje nakupovaly v zahraničí, takže stát místo výdělku naopak přicházel o peníze.
Á propos, snížená sazba DPH nyní v jednotné sazbě 12 %. Samozřejmě, že vítáme jakékoliv snížení DPH na potraviny a jeho přiblížení k sazbám našich sousedů. Jen nám jako Potravinářské komoře ČR přijde úsměvné, že když jsme na podzim loňského roku usilovali o výraznější snížení DPH na 10, lépe na 5 %, ve zcela ideálním případě u základních potravin až na 0 %, tedy snížení cen o 5 – 15 %, což by zcela prokazatelně pomohlo právě nízkopříjmovým skupinám obyvatelstva, opakovaně jsme z úst vládních představitelů slyšeli, že by se to v konečném v důsledku na cenách vůbec neprojevilo a vše by si nechaly obchodní řetězce. Jsme tedy moc zvědaví, jak se na konečné ceně projeví snížení o 3 %, které si řetězce určitě nenechají.
Nápojářský průmysl ale zjevně leží současné vládě hodně v žaludku. Za zcela nespravedlivé lze považovat totiž zvýšení spotřební daně pro lihovarnický průmysl o celkově 25 % do roku 2028. Zvýšení spotřební daně na jediný segment výroby alkoholu, tj. na lihoviny, dále prohlubuje nerovnováhu a neférové podmínky v této části podnikatelského prostředí.
Navrhovaná výsledná výše spotřební daně je výrazně nad hodnotou této daně v Německu a Rakousku, což samozřejmě opět podporuje nákupní turistiku, kromě již výše zmíněných nealkoholických nápojů i pro nápoje alkoholické.
Výsledek: celkový výběr do státního rozpočtu se sníží včetně negativních dopadů na domácí pěstitele cukrovky a sadaře. Pokud tedy vláda za žádnou cenu nechce zavádět spotřební daně u tichého vína, měla by ostatní sektory výroby nechat na pokoji a daň jim nezvyšovat. A to platí u pro DPH u točeného piva, což v řadě případů znamená konec mnoha zejména venkovských hospod. Nechtěla by vláda raději začít sama u sebe a snížit provozní výdaje státní správy, které se již šplhají do astronomické výše?