Nová informační povinnost prodávajících v souvislosti s poskytováním slev při prodeji výrobků dle § 12a zákona o ochraně spotřebitele.

Rozšíření informační povinnosti prodávajících v souvislosti s uplatňováním slev při prodeji výrobků bylo do českého právního řádu zakotveno zákonem č. 374/2022 Sb.  Tímto zákonem byl do zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších přepisů (dále jen „zákon o ochraně spotřebitele“) doplněn § 12a, podle kterého:

Ustanovení § 12a zákona o ochraně spotřebitele je promítnutím článku 6a směrnice 98/6/ES o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli do českého právního řádu.

Níže je uvedeno stanovisko Ministerstva průmyslu a obchodu k § 12a zákona o ochraně spotřebitele. Stanovisko vychází též ze sdělení Komise „Pokyny k výkladu a uplatňování článku 6a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli“ (2021/C 526/02) (dále jen „Pokyny Evropské komise“).

Názory uvedené v tomto stanovisku nepředjímají postoj dozorových orgánů ani soudů, Ministerstvo průmyslu a obchodu nenese odpovědnost za jakékoliv použití informací a postojů v něm uvedených.

                                                                               ***

                                                                           SHRNUTÍ

                                                                               ***

Ustanovení § 12a zákona o ochraně spotřebitele zakotvuje povinnost prodávajících uvádět při poskytování slev při prodeji výrobků také tzv. referenční cenu, což je nejnižší cena, kterou obchodník uplatňoval ve vztahu k danému výrobku během 30 dnů před poskytnutím slevy.

Povinnost platí pro všechny formy prodeje, tj. při prodeji on-line i v kamenných provozovnách.

Povinnost platí pouze při prodeji výrobků, na poskytování služeb se nevztahuje. Zákon také výslovně stanoví, že se povinnost nevztahuje na výrobky podléhající rychlé zkáze a výrobky s krátkou dobou spotřeby. Z povahy věci se však nebude vztahovat i na další situace, jak bude ukázáno na některých místech níže.

1. Použitelnost

Ustanovení § 12a zákona o ochraně spotřebitele, a tedy povinnost uvést informaci o nejnižší ceně výrobku, za kterou prodávající výrobek nabízel a prodával po dobu 30 dnů před uplatněním slevy, se použije na jakékoliv oznámení o slevě, které může vyvolat ve spotřebiteli dojem, že prodávající poskytuje slevu. Oznámení o slevě může mít celou řadu podob. Oznámení může obsahovat měřitelnou slevu, např. sleva 50 %, sleva 100,- Kč, dnes bez DPH, nebo neměřitelné vyjádření slevy, např. pomocí slov sleva, akce, akční cena, Black Friday, vánoční výprodej apod., které bude v očích průměrného spotřebitele s poskytnutím slevy jednoznačně spojeno.

Povinnost uvést informaci o nejnižší ceně výrobku, za kterou prodávající výrobek nabízel a prodával po dobu 30 dnů před uplatněním slevy, se vztahuje i na plošné oznamování slevy, jako např. dnes sleva 20 % na vše, tento víkend sleva 30 % na všechny prací prášky.

Ve vztahu k měrným cenám (srov. § 13 odst. zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů) se povinnost podle ustanovení § 12a zákona o ochraně spotřebitele použije pouze v případě tzv. volně ložených výrobků, které jsou měřeny či váženy v přítomnosti spotřebitele na základě jeho požadavku, u kterých jsou prodávající povinni uvádět pouze měrnou cenu. Na případy, kdy jsou prodávající povinni uvádět prodejní i měrnou cenu, se povinnost obsažená ustanovení § 12a zákona o ochraně spotřebitele na měrnou cenu nevztahuje. V těchto případech bude muset být u výrobku uvedena pouze jedna měrná cena, a to ta, která bude vycházet ze snížené prodejní ceny.

Ustanovení § 12a zákona o ochraně spotřebitele se nevztahuje na:

• obecná marketingová tvrzení porovnávající nabídku prodávajícího s nabídkou jiných prodávajících za předpokladu, že nevyvolává dojem slevy z ceny (např. nejlepší cena, nejnižší cena, u nás výhodně),
• kolísání a snižování cen,
• dlouhodobá ujednání umožňující spotřebitelům systematicky využívat snížené ceny v rámci věrnostních programů a konkrétní individuální ceny (avšak srov. níže bod 7),
• propagaci cenových výhod (např. vázané nabídky, jako 2 za cenu 1, 2 + 1 zdarma, sleva 20 % při nákupu 3 kusů),
• zlevnění výrobku z důvodu vady.

Z povinnosti stanovené v ustanovení § 12a zákona o ochraně spotřebitele jsou výslovně vyňaty výrobky podléhající rychlé zkáze a výrobky s krátkou dobou spotřeby.

Povinnost prodávajícího při poskytování slevy uvést nejnižší cenu, za kterou dotčený výrobek nabízel a prodával během 30 dnů před poskytnutím slevy, se bude vždy posuzovat případ od případu.

2. Požadavky na informování o slevě

Informace o nejnižší ceně výrobku, za kterou prodávající výrobek nabízel a prodával během 30 dnů před poskytnutím slevy, musí být součástí informace o slevě z ceny.

Informace o slevě i předchozí nejnižší ceně uplatňované v průběhu 30 dnů před poskytnutím slevy musí být pro spotřebitele jasné a srozumitelné, aby nepůsobily na spotřebitele klamavým dojmem. Na to je třeba dbát především v situaci, kdy prodávající uvádí v oznámení o slevě i jinou než referenční cenu podle ustanovení § 12a zákona o ochraně spotřebitele.

Rozhodne-li se tedy prodávající uvádět i jinou než referenční cenu podle ustanovení § 12a zákona o ochraně spotřebitele, musí řádně vysvětlit, o jakou cenu se jedná, aby nedošlo k záměně a klamání spotřebitele ohledně nejnižší ceny výrobku uplatňované prodávajícím po dobu 30 dnů před poskytnutím slevy. Mohlo by se jednat např. o situace, kdy prodávající současně uvádí tzv. běžnou cenu na trhu uplatňovanou jinými obchodníky, cenu, za kterou prodávající výrobek obvykle nabízí, doporučenou maloobchodní cenu apod. Ze zákona povinně uváděná nejnižší cena uplatňovaná prodávajícím při nabízení a prodeji daného výrobku v období 30 dnů před poskytnutím slevy by měla být na prominentním místě (nepřípustné by bylo např. její uvedení v poznámce, výrazně menším písmem, ve stejném provedení, např. kdyby byly obě ceny přeškrtnuté bez dalšího vysvětlení, o jaké referenční ceny se jedná, apod.). Způsob uvádění referenčních cen by mohl být posuzován také z hlediska zákazu klamání spotřebitelů podle § 5 zákona o ochraně spotřebitele.

Pokud prodávající poskytuje slevu na výrobek, u kterého během posledních 30 dnů před zlevněním nedošlo ke změně jeho prodejní ceny, pak tato cena je i referenční cenou ve smyslu ustanovení § 12a zákona o ochraně spotřebitele. Prodávající nemusí dále vysvětlovat, že výrobek po dané období za jinou cenu neprodával. Podstatné ale je, aby tomu tak skutečně bylo. V takovém případě je referenční cenou podle ustanovení § 12a zákona o ochraně spotřebitele automaticky cena uvedená na původní cenovce, u výrobků prodávaných po internetu původní cena uvedená na on-line rozhraní.

Pokud ale prodávající cenu v průběhu předchozích 30 dnů alespoň jednou změnil, nemusí být tou nejnižší cenou nutně ta cena, která je uvedena u výrobku na poslední cenovce, resp. na on-line rozhraní. V takovém případě prodávající bude muset uvést (doplnit) nejnižší cenu, za kterou výrobek nabízel a prodával během 30 dnů před poskytnutím slevy.

Jak bylo uvedeno, informace o nejnižší ceně výrobku uplatňované prodávajícím během 30 dnů před poskytnutím slevy musí být součástí informace o slevě z ceny. Výjimku představují obecná oznámení v tisku, reklamě, na internetu. V takových případech nemusí být nejnižší cena uplatňovaná během 30 dnů před poskytnutím slevy uvedena na stejném nosiči, což vyplývá z povahy a omezení takových nosičů sdělení. Informace o nejnižší ceně výrobku uplatňované prodávajícím během 30 dnů před poskytnutím slevy však musí být vždy uvedena v místě prodeje (např. na cenovkách u výrobků, u cen uváděných na on-line rozhraní).

Obdobné platí i v případě plošných slev. V takovém případě nejnižší ceny za posledních 30 dnů před poskytnutím slevy u výrobků spadajících do akce nemusí být součástí oznámení o plošné slevě. Musí však být součástí informace o ceně u jednotlivých výrobků.

3. Odpovědnost

Za plnění povinnosti řádně označovat výrobky v souvislosti s poskytováním slev odpovídá každý prodávající. To platí i v případě, že se jedná o velké subjekty, typicky obchodní řetězce, či o franšízy, kdy je odpovědný každý zúčastněný prodávající. Pokud centrální subjekt (poskytovatel franšízy) oznámí slevu, měl by postupovat tak, aby jednotliví prodávající byli schopni splnit požadavky na správné označení výrobků ve slevě, tj. na uvedení správné referenční ceny. Umožňuje-li centrální subjekt samostatnou cenovou politiku na úrovni jednotlivých prodávajících a oznámí-li centrální subjekt slevovou akci, musí každý zúčastněný prodávající uvést jako referenční cenu podle ustanovení § 12a zákona o ochraně spotřebitele tu, za kterou výrobky on sám skutečně nabízel a prodával. Současně musí uvést správnou výši slevy, kterou odvodí od dotčené nejnižší ceny, za niž výrobky nabízel a prodával. Není vyloučeno, že by se nakonec o žádnou slevu ani nemuselo jednat. Např. pokud by byla nejnižší cena výrobku nabízeného a prodávaného centrálním subjektem během 30 dnů před poskytnutím slevy 100,- Kč a cena u jednoho ze zúčastněných prodávajících 90,- Kč, došlo by k oznámení slevy ze strany centrálního subjektu ve výši 10 %, potom by u daného prodávajícího ve skutečnosti žádná sleva poskytována nebyla, a tudíž by ani nemohla být oznamována. 

4. Časové aspekty

Při zahajování ani v průběhu slevové akce není třeba uvádět délku jejího trvání. Není třeba uvádět ani délku předchozí „referenční doby“, tj. že se jedná o 30 dnů před poskytnutím slevy.  

Délka slevové akce není zákonem nijak omezena. Je však třeba pamatovat na možné riziko porušení zákazu klamat spotřebitele (§ 5 zákona o ochraně spotřebitele), pokud by byl výrobek nabízen a prodáván za cenu prezentovanou jako sleva po příliš dlouhé období. V souvislosti s pojmem „sleva“ je třeba s ohledem na jeho obecné chápání uvažovat o kratším, časově ohraničeném období, během něhož prodávající nabízí výrobek za sníženou/zvýhodněnou cenu. V případě, že by byla sleva poskytována delší dobu (např. několik měsíců), fakticky by se o slevu nejednalo a mohlo by jít o zakázanou nekalou obchodní praktiku.

Dlouhodobé slevové akce jsou tedy v principu přípustné, ovšem s výše uvedenou výhradou. Při dlouhodobých slevových akcích jsou možné dva scénáře: výše slevy se po celou dobu trvání nemění, nebo se sleva postupně zvyšuje (a cena výrobku se postupně dále snižuje). Základním předpokladem v obou případech je, že nedojde k přerušení slevové akce. V případě přerušení slevové akce je nutné při novém poskytnutí slevy zohlednit i cenu, za kterou byl výrobek nabízen a prodáván v předchozí slevě, protože by mohlo jít o nejnižší cenu v referenčním období 30 dnů před poskytnutím této nové slevy.

Přípustné je prodlužování slevové akce. Avšak ani v tomto případě nesmí dojít k přerušení slevové akce, jinak by platila povinnost při uvádění referenční ceny zohlednit i cenu, za kterou byl výrobek nabízen a prodáván ve slevě, přičemž by mohlo jít o nejnižší cenu během 30 dnů před poskytnutím této nové slevy. Nezbytné je upozornit, že se musí jednat o prodloužení již vyhlášené slevové akce. Za prodloužení slevové akce nelze mít vyhlášení akce Black Friday, na kterou by například navazovala akce sleva na vše apod.

Pokud jde o postupné zlevňování, platí, že nejnižší cenou výrobku uplatňovanou za předchozích 30 dnů, je ta cena, která byla nejnižší v době 30 dnů před prvním poskytnutím slevy. Základním předpokladem pro uplatnění tohoto pravidla opět je, že se sleva zvyšuje postupně bez jakéhokoliv přerušení.

5. Výrobky podléhající rychlé zkáze a s krátkou dobou spotřeby

Jak bylo uvedeno, z ustanovení § 12a zákona o ochraně spotřebitele jsou výslovně vyňaty výrobky podléhající rychlé zkáze a výrobky s krátkou dobou spotřeby. Podle Evropské komise je důvodem především skutečnost, že takové výrobky je třeba zlevňovat častěji, aby se rychleji prodaly s ohledem na datum jejich spotřeby. Definice výrobku podléhajícího rychlé zkáze a výrobku s krátkou dobou spotřeby bohužel nejsou v evropské spotřebitelské legislativě zakotveny a k posuzování se bude muset přistupovat případ od případu. V souladu s Pokyny Evropské komise výrobkem podléhajícím rychlé zkáze a výrobkem s krátkou dobou spotřeby bude výrobek, který podléhá zkáze kvůli svému fyzikálnímu složení či vlastnostem. Nejčastěji se jako příklady uvádějí čerstvé potraviny, nápoje či řezané květiny. V žádném případě se nebude jednat o výrobky, které pouze zastarávají v obchodním smyslu (např. sezónní oblečení).

S ohledem na výše uvedené při posuzování jednotlivých případů bude moci být jako výkladová pomůcka použito nařízení č. 1169/2011, o poskytování informací o potravinách spotřebitelům.

• Zjednodušeně řečeno potraviny, u nichž se uvádí datum použitelnosti („spotřebujte do“), by regulaci obsažené v ustanovení § 12a zákona o ochraně spotřebitele nepodléhaly. Podle čl. 24 citovaného nařízení totiž platí, že takové potraviny z mikrobiologického hlediska snadno podléhají zkáze, mohou po krátké době představovat bezprostřední nebezpečí pro lidské zdraví, a proto se potravina po uplynutí data použitelnosti nepovažuje za bezpečnou.
• Regulaci by nepodléhaly ani potraviny, které nemusí být označeny datem použitelnosti, ani datem minimální trvanlivosti z důvodu, že se jedná o výrobky určené k okamžité spotřebě.
• Naproti tomu na výrobky označené datem minimální trvanlivosti by se povinnost uvedená v ustanovení § 12a zákona o ochraně spotřebitele vztahovala, neboť minimální trvanlivost bývá stanovena v řádu několika měsíců. Výjimka z ustanovení § 12a zákona o ochraně spotřebitele platí pouze pro výrobky, u nichž je doba jeho spotřeby krátká.

Výjimka z aplikace ustanovení § 12a zákona o ochraně spotřebitele se však vztahuje i na jiné výrobky než potraviny. Ty by se měly posuzovat analogicky. Základním kritériem pro případné vyloučení z povinnosti uvádět nejnižší cenu, za kterou prodávající výrobek nabízel a prodával posledních 30 dnů před poskytnutím slevy, by měla být skutečnost, že výrobek podléhá zkáze kvůli fyzikálnímu složení nebo vlastnostem (viz zmíněné řezané květiny, dále např. rostliny s omezenou životností, výrobky na bázi živých rostlin, jako vánoční či velikonoční dekorace).

6. Zvláštní úprava pro slevy na nové výrobky

Ustanovení § 12a zákona o ochraně spotřebitele výslovně reguluje, jak označovat informací o slevě nové výrobky, tj. výrobky, které daný prodávající zlevňuje krátce po uvedení na trh. V takovém případě pravidlo zůstává v principu zachováno, pouze je upravena délka referenčního období pro nejnižší cenu. Nejedná se o 30 dnů před poskytnutím slevy, jak zní základní pravidlo, ale o dobu mezi zařazením výrobku do nabídky a prodeje daným prodávajícím a okamžikem poskytnutí slevy.

7. Věrnostní programy a personalizované slevy

Zvláštní pozornost zasluhují věrnostní programy. V souladu s Pokyny Evropské komise se povinnosti podle ustanovení § 12a zákona o ochraně spotřebitele nevztahují na věrnostní programy pro zákazníky daného prodávajícího, jako jsou např. slevové karty, poukázky opravňující spotřebitele ke slevě z ceny u výrobku prodávajícího během dlouhých nepřetržitých období (např. 6 měsíců, rok) nebo sbírání bodů na budoucí nákupy. V těchto případech je zřejmé, že povinnost obsažená v ustanovení § 12a zákona o ochraně spotřebitele, tj. uvést při oznámení slevy také nejnižší cenu, za kterou prodávající výrobek nabízel a prodával po dobu 30 dnů před poskytnutím slevy, by byla nesplnitelná (prodávající totiž neví, kdy a na co spotřebitel slevu uplatní).

Ze stejných důvodů se ustanovení § 12a zákona o ochraně spotřebitele neuplatní ani na přizpůsobené slevy, např. spotřebitel při nákupu získá 20 % slevu na další nákup do 1 měsíce, slevy poskytované při zvláštních příležitostech, jako je přihlášení do věrnostního programu, narozeniny nebo svátek spotřebitele, slevy z ceny uplatněné během nákupu, které nebyly předem oznámeny, sleva podle věku apod. Povinnost informovat o nejnižší ceně za nabízené a prodávané výrobky během 30 dnů před poskytnutím slevy by se nevztahovala zřejmě ani na případy, kdy si spotřebitel zakoupí slevový kód, který ho následně opravňuje ke slevě.

Regulace se však uplatní, je-li cena prezentovaná jako přizpůsobená, ale ve skutečnosti je to sleva plošná, neboť je nabízena obecně. Jednalo by se zpravidla o situace, kdy by prodávající nabízel slevové poukázky, promo kódy apod. všem nebo velkému množství spotřebitelů. Např. sleva oznamovaná „tento víkend sleva 20 % na vše při použití kódu XYZ“, přičemž by byl kód dán k dispozici obecně veřejnosti, nebo „tento víkend sleva 25 % pouze pro členy věrnostního programu“, přičemž by šlo o většinu zákazníků. V těchto případech by se povinnost uvedená v ustanovení § 12a zákona o ochraně spotřebitele použila a prodávající by byl povinen uvést též informaci o nejnižší ceně, za kterou výrobek nabízel a prodával po dobu 30 dnů před poskytnutím slevy. Nejednalo by se totiž o individualizovanou slevu, ale o slevu plošnou.

PŘÍLOHY KE STAŽENÍ

• Pokyny Evropské komise (2021_C 526_02) [pdf, 640 kB]

Zdroj: MPO