Spojené arabské emiráty

Lukáš Zamrzla, Zemědělský diplomat velvyslanectví ČR v Abú Dhabí,

Mob.: + 420 602 768 207, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Inflace a drahé potraviny pořád rezonují Blízkým východem

Letošní duben znamená pro celý region především muslimský svátek Ramadán. Bohužel ani slavností období nemůže zakrýt stále narůstající potravinovou krizi. K již tak problematickému zvyšování cen potravin kvůli inflaci přispívá také kolabování místních měn.

Bohaté státy, jako jsou například členové Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu, dokážou díky silnému zásahu státu do celého obchodního řetězce pomoci. To je ale bohužel spíše privilegium především Spojených arabských emirátů, Kataru a Saúdské Arábie, shodou okolností států, které mají své měny vázané na americký dolar, a tím dokážou odolávat celkovému oslabení vlastní měny.

Dle posledních dat Světového potravinového programu miliony lidí během letošního Ramadánu pocítí opravdovou potravinovou krizi. Irán, Turecko a Egypt zažívá letos 60% inflaci v cenách potravin. Libanon a Sýrie dokonce překročily pomyslnou hranici 100 %, a to 138 % v Libanonu a 105 % v Sýrii. Pro většinu rodin tak v regionu začíná být problém zakoupení i základních potravin, jako je chléb, rýže, mouka a zelenina.

Zmíněné problémy vytváří stálá nejistota v mezinárodním obchodu, kterou způsobila nedávná pandemie Covid-19 a válka na Ukrajině. Arabské země jsou velmi silně závislé na importu většiny potravin, a proto jakýkoliv výkyv z normálních cen nebo dodávek znamená problém. Když se ještě přidá rostoucí inflace a podpora měny rozvinutých států, zbývá v pokladnách chudých zemí o to méně peněž na nákup zboží a potravin ze zahraničí. Samotné měny zmíněných zemí, především Libanonu, Egyptu a Sýrie, oslabily o více jak 45 % během 10 uplynulých měsíců (WFP currency watch list). I když od dob pandemie průměrná cena potravin postupně klesá, pořád je podle zveřejněných dat na desetiletém maximu.

Každým takovým problémem se mění dlouhodobé strategie zmíněných zemí. V dnešní době tak snad každá z nich zařadila posílení vlastního zemědělství a vyšší potravinové soběstačnosti do hlavních témat budoucích strategií. Z toho plyne opravdu slibná budoucnost pro moderní zemědělské technologie a možnost podílet se na rozvoji tohoto sektoru v regionu. Arabské země, které si dříve nikdo se zemědělstvím nespojoval, nyní projevují značný zájem o zemědělské produkty, technologie a know-how. 

Zdroj: MZe ČR