Úřad pro ochranu hospodářské soutěže postupuje v šetření na trzích několika základních potravin, jehož účelem je zmapovat strukturu trhu a cenový vývoj ve vertikálním řetězci a případně odhalit možné protisoutěžní jednání vedoucí k nepřiměřenému nárůstu cen v posledních měsících. Vedle uvedeného šetření se Úřad dále zabývá více než 40 podněty, které mu byly předány ministerstvem zemědělství.

Úřad provádí zrychlené šetření týkající se konkrétně mouky, másla, mléka, vajec a kuřecího masa, a to v celém vertikálním řetězci od prvovýrobců, přes zpracovatele až po maloobchodní prodejce. V této souvislosti už si Úřad vyžádal informace od téměř dvou set podnikatelských subjektů, v současné době pak oslovuje profesní a oborová sdružení v zemědělském a potravinářském sektoru. Se žádostí o spolupráci se ÚOHS obrátil i na Ústav zemědělské ekonomiky a informací a Státní zemědělský intervenční fond, neboť shromažďují data o výše uvedených druzích potravin, která by mohla být v rámci šetření využitelná. Je třeba také vysvětlit, že Úřad není orgán typu České obchodní inspekce, která vykonává šetření přímo v prodejnách, na místě zjišťuje přestupky a ukládá za ně pokuty.

Smyslem šetření Úřadu je zjistit, v jaké míře a na jakých stupních trhu docházelo k navyšování cen, avšak především s cílem odhalit, zda v něm nehrálo roli protisoutěžní jednání některých hráčů na trhu. Po narušení dodavatelských řetězců za covidové pandemie a zejména po začátku ruské agrese proti Ukrajině se skokové zvýšení nákladů postupně přelévá od prvovýrobců, přes zpracovatele až k maloobchodním prodejcům a na koncového spotřebitele. Přestože ve většině případů je zdražení nejspíše výsledkem výše popsaného navýšení cen vstupů ve všech stupních výrobně-zpracovatelského a odbytového řetězce, v některých případech nelze vyloučit, že na růstu cen se mohly podepsat i zakázané dohody nebo zneužití dominantního postavení některých podniků, případně zneužití tzv. významné tržní síly.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nemá žádné pravomoci zasáhnout proti podniku, který nasadil vysokou cenu výrobku (přestože by byla absurdně vysoká), jestliže k navýšení nedošlo v důsledku kartelové dohody, zneužití dominantního postavení nebo zneužití významné tržní síly. ÚOHS nemůže žádného soutěžitele nutit ke snížení ceny nebo mu cenu nadiktovat. K regulaci cen jsou příslušné pouze cenové orgány podle zákona o cenách.

 

Doplňující informace: Kartely, zneužití dominance a významné tržní síly

K prokázání kartelové dohody je nutno odhalit spolehlivé důkazy o tom, že mezi účastníky docházelo ke komunikaci a jejich tržní postup byl koordinovaný. Samotné shodné ceny jako důkaz protisoutěžního jednání neobstojí, protože mohou být výsledkem cenového následování, které není zakázané, a takový důkaz neobstojí ani v rámci soudního přezkumu. U dominantního postavení se obecně předpokládá, že jej mohou mít subjekty, které zaujímají více než 40% podíl na trhu (v dominantním postavení tak téměř jistě není žádný z obchodních řetězců působících v ČR). Dále je však nutné prokázat, že ke zneužití dominantního postavení skutečně došlo.

Ke zneužití významné tržní síly může dojít ve vztahu mezi odběratelem a dodavatelem, pokud odběratel z pozice silnějšího požaduje po dodavateli určité plnění bez náležitého protiplnění, typicky poskytuje určitou službu a nechává si za ni od dodavatele platit, aniž by ji dodavatel využil nebo požadoval. Vztahy obchodních řetězců a obchodníků s finálním spotřebitelem zákon o významné tržní síle nepokrývá.