SRBSKO

Vladimír Váňa, Zemědělský diplomat, velvyslanectví ČR v Bělehradě

Mob.:+381  63 388931, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

SRBSKO – zvyšuje výrobu zmrzliny

Podle informací Hospodářské komory Srbska se v roce 2021 v zemí vyrobilo 42 114 tun zmrzliny, což je výrazný nárůst oproti roku 2020, kdy bylo vyprodukováno 33 818 tun. Obecně Srbsko zaznamenává pravidelný meziroční růst produkce zmrzliny, jen od roku 2016 vzrostla její výroba čtyřikrát. Většina zmrzliny se ze Srbska vyváží, v roce 2021 bylo exportováno 30 000 tun v celkové hodnotě 63,6 miliónů EUR. Nejvíce se srbská zmrzlina vyváží do zemí regionu, kde na předním místě je Bulharsko, kam se v roce 2021 vyvezlo 7 415 tun, a Řecko, kam směřovalo 5 351 tun.  Zajímavé je, že třetí nejvýznamnější vývozní destinací byla v r. 2021 Velká Británie, kam bylo vyvezeno 2 352 tun zmrzliny. Vývoz směřoval také do Rumunska (2 026 tun), Polska (1 918 tun), Černé Hory (1 625 tun), Německa (1 226 tun), Severní Makedonie (1 255 tun) a Chorvatska (1 226 tun). V letošním roce Český statistický úřad zaznamenal dovoz srbské zmrzliny také do České republiky. Za prví pololetí r. 2022 se jí dovezlo 7,4 tun v hodnotě kolem 1 miliónu Kč. Naopak do Srbska se pak dle údajů Hospodářské komory Srbska loni dovezlo celkem 7 892 tun zmrzliny v celkové hodnotě 20,8 milionů EUR. Nejvíce se zmrzlina dovážela z Německa (2 169 tun), Chorvatska (1 475 tun), Belgie (1 418 tun), Polska (1 073 tun), Slovinska (311 tun) a Severní Makedonie (230 tun). Na trhu zcela dominuje domácí značka Frikom a sesterská chorvatská značka Ledo, které doplňuje Algida.  V Česku populární prodej točené zmrzliny je v Srbsku skoro neznámý a prodávají se zde především průmyslově vyráběné zmrzliny v různých baleních (nanuky, kornouty a kelímky). Naopak oproti České republice je v Srbsku velmi rozšířený prodej pomocí mrazících boxů, které jsou v sezóně umisťovány v ulicích, a to nejen u menších obchodů a kiosků s novinami, ale také samostatně.

SRBSKO – zemědělci ukončili protesty

V těchto dnech v Srbsku probíhaly protesty zemědělců, kteří za pomocí svých traktorů blokovali některé silniční komunikace. V úterý 16. srpna se srbská vláda s protestujícími zemědělci dohodla na podmínkách, na základě kterých byly protesty ukončeny a traktory se z komunikací vrátily na pole. Zemědělci požadovali po vládě řadu záruk, mimo jiné garantovanou výkupní cenu slunečnicového semínka 700 EUR/t, kterou však srbská vláda odmítala vzhledem k aktuálně nižší výkupní ceně v okolních zemích (Chorvatsko 520 EUR/t a Bulharsko 535 EUR/t) akceptovat. Vláda argumentovala také tím, že se jedná o burzovní komoditu, kterou srbská vláda sama nevykupuje. Po tom, co proběhla složitá jednání se zástupci zemědělců obchodníků a také výrobců slunečnicového oleje byla dle zprávy deníku „Politika“ nakonec dohodnuta výkupní cena přijatelná pro všechny strany ve výši 620 EUR/t. Dále byla omezena obchodní marže pro obchodníky na 22 EUR/t a bylo dohodnuto, že náklady na dopravu slunečnicového semínka od zemědělce do rafinérie bude hradit rafinérie. Kromě toho vláda slíbila subvence na naftu ve výši 0,17 EUR/litr do hranice 50 litrů na hektar obdělávané půdy a také subvenci na produkci mléka, kde bude vláda přispívat na cenu jednoho litru mléka částkou 0,13 EUR, a to retroaktivně od dubna tohoto roku. Dále bude dohodnuto, že v nejbližším období se vláda bude zabývat také nastavením podpor pro rozvoj chovu dobytka. Srbští zemědělci dosáhli také ročního moratoria na splátku půjček u zemědělských úvěrů. K protestů došlo také proto, že srbská vláda na počátku krize způsobené válkou na Ukrajině zakázala nebo omezila vývoz obilovin a zemědělci, tak nemohli prodávat své zboží za výhodnější ceny. Dohodnuté navýšení výkupní ceny slunečnicového semínka bude mít pravděpodobně dopad i na úpravu dosud státem regulované ceny slunečnicového oleje, která v maloobchodě činí cca. 1,35 EUR/litr. Je možný také dopad na exportní ceny, což by se mohlo dotknout českých společností, které v Srbsku nakupují slunečnicový olej. Pro české chovatele bude také zajímavé sledovat, jak budou probíhat budoucí jednání o podporách chovu dobytka, protože by to mohlo znamenat zvýšenou poptávku po českých jalovicích a české genetice, které mají v Srbsku dobré jméno.