Evropská komise zveřejnila dne 16/07/2025 návrh víceletého finančního rámce (VFR) pro období 2028–2034. Návrh stanovuje maximální objem závazků ve výši 1 763 miliard EUR v cenách roku 2025, což odpovídá 1 985 miliardám EUR v běžných cenách a představuje přibližně 1,13 % hrubého národního důchodu EU. Komise výslovně zohledňuje i očekávané rozšíření Unie o až čtyři nové členské státy v průběhu příštích let.

Struktura výdajů se nově opírá o čtyři tematické okruhy a jeden správní, což nahrazuje dosavadní členění do sedmi oblastí politiky. Každý okruh je dále rozdělen do tematických kapitol, přičemž některé části výdajů jsou podmíněny splněním předběžných podmínek a přidělovány až po přezkumu v polovině období.

První okruh, zaměřený na hospodářskou, sociální a územní soudržnost, zemědělství, venkov, námořní oblast, prosperitu a bezpečnost, tvoří více než polovinu rámce s orientačním stropem 946,4 miliardy EUR. Obsahuje financování politiky soudržnosti, Společné zemědělské politiky, rozvoje venkova, námořní politiky i Fondu spravedlivé transformace. Tento okruh zahrnuje konkrétně Fond soudržnosti, Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond plus (ESF+), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV), Evropský zemědělský záruční fond (EZZF), Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond (ENRAF) a Fond pro spravedlivou transformaci (FST). Hlavním implementačním nástrojem budou nově zaváděné národní a regionální partnerské plány (NRPP), které sjednotí dříve oddělené programové přístupy a umožní koordinované plánování v rámci jednoho dokumentu. Zmíněn je minimální příděl 218 miliard EUR pro méně rozvinuté regiony a alespoň 302 miliard EUR pro zemědělství, venkov a rybolov – tyto prostředky by měly být vyhrazeny a zajištěny výhradně pro zmíněné kapitoly (ringfencing). Součástí návrhu je také výrazné navýšení krizové zemědělské rezervy na 900 milionů EUR ročně, oproti dosavadním 450 milionům EUR.

Druhý okruh se soustředí na konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost, přičemž má strop 297,6 miliardy EUR. Zahrnuje financování výzkumu a inovací (včetně programu Horizont Evropa), digitalizaci, vzdělávání, kulturu, zdravotnictví, civilní ochranu, migraci, azyl a vnitřní bezpečnost. Ve srovnání s předchozím obdobím má výrazně vzrůst objem výdajů v oblasti vnitřních věcí. Dále jsou zde zahrnuty obranné inovační programy a aktivity v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Třetí okruh Globální Evropa zahrnuje veškeré výdaje na vnější činnost EU, rozvojovou spolupráci, humanitární pomoc, podporu demokracie a sousedskou politiku, a to s orientačním stropem 200 miliard EUR. Nově bude tyto aktivity zajišťovat jednotný nástroj Global Europe. Komise rovněž navrhuje zřízení samostatného nástroje mimo rámec VFR – Ukraine Facility – ve výši 100 miliard EUR, určeného na dlouhodobou podporu Ukrajiny formou grantů, půjček a rozpočtové pomoci.

Čtvrtý okruh se týká správy a administrativních výdajů. Předpokládaný objem činí přibližně 100 miliard EUR a zahrnuje výdaje evropských institucí a agentur, včetně nákladů souvisejících s rozšířením EU, modernizací infrastruktury a digitalizací správních procesů.

Komise navrhuje také vytvoření krizového mechanismu, který by umožnil v mimořádných situacích dočasně zvýšit strop vlastních zdrojů Unie a využít půjčky na financování naléhavých výdajů. Tento mechanismus má být součástí širší architektury krizové připravenosti. Zachovány zůstávají i standardní nástroje rozpočtové flexibility, jako je rezerva na mimořádné události, fond solidarity nebo Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci.

Současně s návrhem VFR předložila Komise návrh reformy vlastních zdrojů. Kromě zachování stávajícího příspěvku založeného na HND, který má postupně ustupovat, se počítá se zavedením pěti nových kategorií příjmů. Patří mezi ně výnosy z aukcí emisních povolenek ETS1, z nichž má být do rozpočtu odváděno 15 %, dále příjmy z uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), nový zdroj navázaný na spotřební daň z tabákových výrobků (TEDOR), příspěvek na základě množství nerecyklovaného elektroodpadu (E-waste) a nový korporátní příspěvek CORE. Tento poslední zdroj má být založen na obratu firem s celosvětovým obratem nad 750 milionů EUR, které působí ve více členských státech, a má odrážet jejich skutečné působení na jednotném trhu. Výnos CORE se odhaduje na 8 až 10 miliard EUR ročně. Kromě toho Komise navrhuje zvýšit sazbu ze sběru plastového odpadu z 0,80 na 1 EUR za kilogram nerecyklovaného plastového obalu s automatickou indexací od roku 2029. Odměna členských států za výběr cel by měla být snížena z dosavadních 25 % na 10 %.

Evropská komise prezentuje návrh jako strategickou odpověď na posílení autonomie EU, efektivní naplňování priorit a zvýšení schopnosti reagovat na nepředvídatelné výzvy. Návrh bude v následujících měsících předmětem projednávání v Radě EU a Evropském parlamentu. V případě nových vlastních zdrojů bude nezbytné i schválení na úrovni členských států v souladu s jejich ústavními požadavky.

Evropské instituce budou nyní o návrhu Evropské komise jednat, dohody by mělo být dosaženo nejpozději do konce roku 2027.

Více informací zde, zde, zde, zde, zde, zde, zde, zde, zde, zde, zde, zde a zde.