Evropská komise představila dne 16/07/2025 návrh právního předpisu, který má do Víceletého finančního rámce po roce 2027 zavést jednotný rámec pro sledování výdajů a výkonnosti rozpočtu EU. Návrh reaguje na zjištěné nedostatky současného systému, zejména na roztříštěnost pravidel, vysokou administrativní zátěž a obtížnou dohledatelnost výsledků dosažených prostřednictvím rozpočtu EU. Podle Komise má nový rámec zajistit, aby všechny programy a aktivity byly realizovány v souladu s cíli účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti, a zároveň bez významného poškozování environmentálních cílů (Do No Significant Harm – DNSH, Významně neškodit) a s ohledem na rovnost žen a mužů. Rámec má rovněž umožnit transparentní přehled o příjemcích podpory a o výsledcích financovaných opatření. Základními prvky návrhu jsou harmonizované intervenční oblasti seřazené podle typů činností a stanovené soubory výstupových a výsledkových indikátorů. Pro každý typ intervencí bude pomocí třístupňové škály (0 %, 40 % nebo 100 %) určeno, do jaké míry přispívá k cílům v oblasti klimatu, životního prostředí, adaptace nebo sociální oblasti. Výkonnostní indikátory mají umožnit agregaci dat napříč programy, což dosud nebylo možné kvůli rozdílným pravidlům a více než 5 000 neslučitelným indikátorům. Komise rovněž navrhuje posílit jednotné vykazování údajů a zrušit paralelní zprávy na úrovni jednotlivých programů. Všechny údaje o výkonnosti rozpočtu mají být shromažďovány v jediném Výročním přehledu o řízení a výkonnosti a zveřejňovány prostřednictvím jednotného online portálu, který současně usnadní přístup k informacím o možnostech financování. Návrh také obsahuje jednotná pravidla pro uplatňování horizontálních zásad včetně zásady „nepoškozování“ (DNSH), rovnosti žen a mužů a pracovních podmínek. Genderová rovnost se má stát součástí plánování a hodnocení relevantních programů, a to prostřednictvím genderových skóre a povinného rozčlenění dat podle pohlaví tam, kde je to relevantní. Vybrané programy budou povinny prokazovat, jak přispívají k dosažení rovnosti žen a mužů, a požadavky na rovnost budou začleněny i do hodnoticích kritérií při přímém řízení. Návrh dále obsahuje rozsáhlý přehled intervenčních oblastí pro zemědělství, lesnictví a potravinářství, které budou součástí nového výkonnostního rámce. V oblasti zemědělství jsou pokryta opatření zaměřená na generační obměnu, příjmovou podporu, sektorová opatření, ekologická a klimatická opatření, zelené investice, poradenství, digitalizaci či krizové nástroje. Uvedeny jsou rovněž specifické zásahy pro oblasti s přírodními omezeními, včelařství, vinařství, školní programy nebo zakládání producentských organizací. Lesnictví je zastoupeno samostatnými intervencemi zaměřenými na agrolesnictví, lesní environmentální závazky, obnovu lesů a zelené investice. Potravinářství je výslovně zahrnuto prostřednictvím samostatné intervenční oblasti nazvané „Food and feed safety, quality and innovation“, která zahrnuje činnosti v oblasti bezpečnosti potravin a krmiv, kvality, sledovatelnosti, inovací a systémů rychlého varování. Tyto zásahy se týkají nejen zajištění zdravotní nezávadnosti, ale i podpory vývoje potravinářských technologií a postupů, čímž se potravinářský sektor dostává pod přímý rámec sledování výdajů a výkonnosti rozpočtu EU. Komise odhaduje, že navržený rámec povede ke snížení administrativní zátěže pro členské státy, partnery a příjemce prostředků EU minimálně o 25 %. U malých a středních podniků má být toto snížení dokonce 35 %. Součástí návrhu jsou i pravidla pro jednotné označování a propagaci podpory EU včetně podmínek pro použití emblému Unie a doprovodných sdělení v informačních a komunikačních aktivitách. Důraz je kladen na viditelnost, jazykovou přístupnost a správné technické ztvárnění. Návrh vychází z evaluačních zjištění stávajícího rámce 2021–2027, který Komise označila za modernější než dřívější systémy, ale nadále nedostatečně srozumitelný, nepružný a administrativně náročný. Nový rámec má být účinným nástrojem pro dosažení politických priorit EU v příštím finančním období.