Evropská komise dne 16/07/2025 představila návrh nové Společné zemědělské politiky (SZP) na období 2028–2034, která bude plně integrována do tzv. Národního a regionálního partnerského fondu (NRPF). Tento jednotný fond, jehož celkový rozpočet má činit 865 miliard EUR, nahradí dosavadní Evropský zemědělský záruční fond (EAGF) a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD) a sjednotí podporu zemědělství, venkova a dalších příbuzných oblastí pod jednu právní a rozpočtovou architekturu. Zásadní strukturální změnou je zrušení dosavadní dvoupilířové struktury SZP, která platila od roku 1999. Nově bude k dispozici jedno společné plánování, jeden systém financování a jeden právní rámec. Komise návrh prezentuje jako odpověď na požadavky na zjednodušení, větší cílenost a účinnost, přičemž zdůrazňuje, že zachovává všechny nástroje dosavadní politiky, ale v jednodušší a efektivnější podobě.
Z NRPF má být minimálně 302 miliard EUR výslovně vyhrazeno na příjmovou podporu zemědělců, včetně přímých plateb, kompenzací, investiční podpory, podpory mladým zemědělcům a agri-environmentálních opatření. Tato částka má být ring-fencována, tedy určena výlučně pro zemědělce a chráněna před přerozdělením. Komise uvádí, že tato suma odpovídá přibližně 80 % současného rozpočtu SZP a že představuje minimální garantovanou úroveň, kterou budou moci členské státy dále navyšovat podle vlastních potřeb a plánů. Nad rámec této částky bude k dispozici i krizová zemědělská rezerva ve výši 900 milionů EUR, která má nahradit stávající zemědělskou rezervu a zdvojnásobit její výši. Komise rovněž navrhuje nový mechanismus inflační korekce rozpočtu s roční úpravou o 2 % při inflaci mezi 1 % a 3 % a s korekcí při odchylkách.
V oblasti přímé podpory Komise zavádí novou kategorii přímých plateb nazvaných „Degresivní podpora příjmů založená na rozloze“, která nahrazuje současnou platbu BISS, Komise pro tuto kategorii plateb navrhuje zavést povinnou degresivitu a zastropování plateb. Podpora bude postupně snižována: o 25 % pro částky mezi 20.000 a 50.000 EUR, o 50 % pro částky mezi 50.000 a 75.000 EUR a o 75 % pro částky nad 75.000 EUR. Maximální výše podpory bude omezena na 100.000 EUR ročně na zemědělce (povinné zastropování, Komise nezmiňuje možnost odečtů nákladů na zaměstnance), přičemž v případě právnických osob se bude strop vztahovat na všechny hospodářské jednotky, které daný subjekt kontroluje – zavádí princip konečného příjemce. Členské státy budou povinny přesměrovat prostředky získané tímto omezením do podpory mladých, malých, rodinných a aktivních zemědělců, včetně těch v oblastech s přírodními omezeními nebo kombinujících rostlinnou a živočišnou výrobu – finanční prostředky získané degresivitou a zastropováním ale budou moci zůstat v obálce členského státu a v obálce pro SZP. Nově budou moci státy poskytovat paušální platby nahrazující hektarovou podporu, zejména pro mladé zemědělce, jimž má být zároveň základní sazba navýšena. Komise zároveň navrhuje, aby do roku 2032 byla příjmová podpora ukončena u zemědělců, kteří dosáhli zákonného důchodového věku a pobírají starobní důchod, s výjimkou případů nemoci či pracovní neschopnosti. Podpora však zůstane přístupná i malým zemědělcům, jejichž hlavní činností není zemědělství, ale kteří vykonávají alespoň minimální zemědělskou aktivitu.
Zásadní změnou v oblasti podmíněnosti je zrušení systému DZES (Dobrý zemědělský a ekologický stav půdy). Tento režim bude nahrazen novým rámcem označovaným jako farm stewardship, v jehož rámci budou povinnosti vyplývat výhradně z právně závazných předpisů EU. Namísto předepsaných standardů si členské státy samy stanoví tzv. ochranné praktiky, které budou přizpůsobeny jejich specifickým klimatickým, geografickým a výrobním podmínkám. Komise bude v tomto směru poskytovat doporučení, ale nenavrhuje jednotná pravidla. Tento nový přístup má podle ní nahradit dosavadní složitý systém „vrstvených požadavků“ modelem pobídek, kde zemědělci mají být finančně motivováni k vyšším environmentálním ambicím, nikoli sankcionováni za technické nedostatky. Důležitým prvkem je i odstranění tzv. dvojí sankce za porušení více pravidel současně. Sociální podmíněnost zůstává zachována, ale členské státy budou moci přejít na rizikově orientovaný přístup, který rozlišuje mezi různými odvětvími a typy činností.
Ekologická schémata a agro-environmentálně-klimatická opatření budou sloučena do jedné kategorie tzv. agri-environmentálních akcí, které budou spolufinancovány z národních rozpočtů. Podle Komise má toto sloučení odstranit zbytečné rozdíly ve financování a podmínkách mezi nástroji sledujícími stejné cíle. Nově bude zavedena kategorie přechodových plateb (platby na podporu přechodu k udržitelným praktikám) až do výše 200.000 EUR, které mají pomoci zemědělcům snížit rizika spojená s přechodem na udržitelnější výrobní metody.
Podpora mladých zemědělců a generační obměna představují klíčovou prioritu návrhu. Členské státy budou povinny vypracovat strategii generační obnovy, která bude obsahovat analýzu věkové struktury sektoru, identifikaci bariér vstupu mladých do profese a plán nástrojů k jejich odstranění. Členské státy budou muset implementovat startovací balíček obsahující kombinaci jednorázových plateb, zvýšené sazby v přímé podpoře, investiční podpory s vyšší mírou veřejného spolufinancování (až 85 %), podporu nástupnictví, přístup k poradenství a školením a úlevové služby při nemocích, rodičovství či dovolené. Maximální výše podpory pro začínající mladé zemědělce bude činit 300.000 EUR, přičemž může být poskytnuta formou paušálu, finančního nástroje nebo jejich kombinace. Komise označuje navržený rámec za nejambicióznější balíček podpory mladých zemědělců v dějinách SZP.
Návrh rovněž zachovává vázanou podporu (coupled support) s navýšením jejího možného podílu na až 25 % rozpočtu na příjmovou podporu (20 % základního limitu a dalších 5 % pro specifické sektory nebo regiony, např. pohraniční oblasti s intenzivní živočišnou výrobou). Tato podpora bude omezena na přesně vymezené sektory živočišné výroby (skot, mléko, ovce, kozy, včelařství, morušovník) a pícninářské plodiny. Výslovně bude vyloučena podpora tabáku a vína. V oblastech s nadbytkem dusíku budou muset členské státy stanovit limity hustoty chovu pro způsobilost k podpoře.
Zachována bude i podpora oblastí s přírodními omezeními (ANC), malých zemědělců (maximální roční výše podpory 3.000 EUR) a kompenzací za ztráty nebo náklady vzniklé v důsledku zákonných povinností. Podpora rizikového managementu, včetně připojištění a nástrojů ke zmírnění krizí, zůstává součástí rámce.
Iniciativa LEADER bude nadále součástí politiky rozvoje venkova, avšak v rámci jednotného fondu bude fungovat v integrované podobě, která umožní spojování prostředků a realizaci synergických projektů s vyšším dopadem. Komise výslovně potvrzuje zachování všech známých nástrojů, přičemž zároveň posiluje oblast inovací, přístupu k poradenství a duševnímu zdraví. Nově bude možné financovat poradenské služby zaměřené na prevenci a řešení problémů v oblasti duševního zdraví zemědělců, jakož i služby na podporu rovnováhy mezi pracovním a rodinným životem, včetně financování zástupu v případě nemoci, porodu nebo dovolené.
Návrh zároveň počítá s pokračováním podpory zemědělství z jiných programů EU, zejména Horizon Europe a Evropského fondu pro konkurenceschopnost, kde budou pro zemědělství vyhrazena tematická okna zaměřená na zdraví, biotechnologie, biohospodářství a výzkum. Fond má podpořit konkurenceschopnost evropského hospodářství prostřednictvím investic do výzkumu, inovací a průmyslového rozvoje ve strategických oblastech, mezi něž patří i bioekonomika, potravinářství a zemědělství. Návrh výslovně uvádí potřebu posílit udržitelnost, odolnost a konkurenceschopnost zemědělství, lesnictví, rybářství a akvakultury a přispět k dlouhodobé potravinové bezpečnosti Unie. Důraz je kladen na rozvoj bioekonomiky, podporu udržitelných alternativ k fosilním surovinám, využití biomasy, rozvoj uhlíkového zemědělství a obnovu ekosystémů. Fond má také financovat rozvoj dovedností v těchto sektorech a usnadnit přístup k investicím, zejména pro malé podniky a začínající firmy. Zemědělská opatření v rámci ECF budou úzce propojena s programem Horizon Europe a dalšími fondy EU a bude je možné realizovat i formou veřejně-soukromých partnerství.
Podle komisaře pro zemědělství a potraviny Christopha Hansena má nová SZP zůstat politikou se silným společným charakterem, ale v modernizované, zjednodušené a cílenější podobě. Komise návrh označuje za evoluci, nikoli revoluci, která má zachovat kontinuitu a stabilitu, zároveň však výrazně posílit účinnost výdajů a motivaci k vyšší výkonnosti v oblastech konkurenceschopnosti, klimatické odolnosti, inovací a sociální soudržnosti.
Evropská komise plánuje na podzim 2025 spustit veřejnou konzultaci k Společné zemědělské politice a zaměřit se i na zpracování dopadové studie, která zatím představena nebyla.