Evropská komise předložila dne 26/03/2025 Sdělení o strategii Evropské unie pro připravenost, komplexní plán, jehož cílem je posílit schopnost EU reagovat na krize a vznikající hrozby. Tato iniciativa je reakcí na stále složitější rizikové prostředí, včetně geopolitického napětí, hrozeb v oblasti kybernetické bezpečnosti, dezinformací, změny klimatu a přírodních katastrof. Strategie zavádí 30 klíčových opatření a podrobný akční plán s cílem zlepšit celkovou připravenost EU, stanovit minimální standardy a podpořit kulturu „připravenosti od základu“ ve všech politikách EU.

Strategie Unie pro připravenost je navržena tak, aby doplňovala úsilí jednotlivých států a zároveň využívala přidanou hodnotu kolektivních opatření EU. Jejím cílem je chránit základní společenské funkce, podporovat připravenost obyvatelstva, zlepšovat koordinaci v krizových situacích a posilovat civilně-vojenskou i veřejně-soukromou spolupráci. Jádrem strategie je zajistit, aby EU byla lépe vybavena pro prevenci, předvídání a reakci na budoucí narušení.

Hlavním cílem strategie je ochrana základních společenských funkcí. Komise navrhuje vypracovat minimální kritéria připravenosti pro životně důležité služby, jako jsou nemocnice, školy, telekomunikace a doprava. Plánuje také zvýšit odolnost EU vůči událostem souvisejícím s klimatem prostřednictvím lepšího přizpůsobení se klimatu a zajištění přístupu k přírodním zdrojům, zejména vodě. Evropská strategie odolnosti vůči vodě, která má být přijata do konce května, se bude zabývat dlouhodobou bezpečností vody a riziky souvisejícími s vodou, přičemž se zaměří na podporu řešení založených na přírodě.

Významnou součástí strategie je vytvoření celoevropského systému vytváření zásob. Ten sloučí současné sektorové rezervy do jednotného rámce a rozšíří pokrytí o kritické materiály, zdravotnické potřeby, energetické vybavení, nouzové přístřeší a případně i potraviny a vodu. Komise klade důraz na kombinaci centrálně řízených rezerv na úrovni EU s příspěvky členských států, podporovaných partnerstvími veřejného a soukromého sektoru, aby byla zajištěna škálovatelnost a nákladová efektivita. Zdůrazňuje se rovněž význam zabezpečení vody, půdy a dalších ekosystémových zdrojů vzhledem k jejich hospodářskému významu a zranitelnosti vůči narušení.

Na společenské úrovni se Komise snaží podpořit připravenost obyvatelstva tím, že domácnosti vybízí, aby si udržovaly základní nouzové zásoby alespoň na 72 hodin, včetně potravin, vody a léků. Na podporu tohoto cíle vydá EU pokyny pro členské státy a poskytne veřejnosti informace prostřednictvím nové online platformy, která bude přizpůsobena tak, aby pomohla občanům a cestovatelům porozumět různým rizikům a připravit se na ně. Mezi další opatření patří začlenění vzdělávání o připravenosti do školních osnov a zavedení každoročního Dne připravenosti EU.

Pro zlepšení koordinace v krizových situacích navrhuje strategie vytvoření krizového centra EU, které by posílilo integraci stávajících struktur EU pro mimořádné události. Podporuje také pravidelné pořádání cvičení připravenosti v rámci celé EU za účasti ozbrojených sil, civilní ochrany, zdravotnických služeb, policie a dalších reagujících složek s cílem vybudovat společnou operační připravenost.

Významné místo ve strategii zaujímá spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Bude vytvořena nová pracovní skupina pro připravenost, která bude koordinovat činnost s partnery z průmyslu. S podniky budou vytvořeny protokoly pro mimořádné situace, které zajistí rychlý přístup k základnímu zboží a službám, podpoří kontinuitu kritických výrobních linek a sníží zranitelnost dodavatelských řetězců. Komise rovněž zdůrazňuje, že zemědělství, rybolov a průmysl hrají klíčovou roli při zachování základních společenských funkcí a měly by být začleněny do plánování připravenosti.

Pokud jde o potravinovou bezpečnost, strategie uznává zemědělství jako záležitost strategického zájmu. Občané jsou vybízeni k udržování nouzových zásob potravin na úrovni domácností, zatímco na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU bude Komise spolupracovat s členskými státy na určení odvětví, která mohou vyžadovat další opatření. Celoevropská strategie vytváření zásob by mohla zahrnovat zemědělsko-potravinářské produkty, i když její provádění bude vyžadovat pečlivé zvážení, aby se zabránilo narušení trhu a řešily se otázky nákladů a rychlé zkázy.

Strategie rovněž nastiňuje plány na posílení předvídavosti a předvídání rizik. Bude vypracováno komplexní hodnocení rizik a hrozeb na úrovni EU s cílem identifikovat a zmírnit nové výzvy, jako jsou hybridní hrozby a environmentální rizika. Iniciativa rovněž usnadní investice dvojího užití, které budou přínosem jak pro civilní, tak pro obranný sektor.

V neposlední řadě strategie klade důraz na vnější spolupráci, zejména se strategickými partnery, jako je NATO. Mezi oblasti společného zájmu patří vojenská mobilita, propojení klimatu a bezpečnosti, kybernetická odolnost, vesmír a nové technologie. To odráží širší cíl Komise sladit vnitřní připravenost s globální bezpečnostní dynamikou.

Konsolidací těchto různých prvků usiluje strategie Evropské unie pro připravenost o vytvoření odolného, koordinovaného a proaktivního evropského přístupu k řešení krizí. Radě a Evropskému parlamentu bude poskytováno pravidelné monitorování a aktualizace s cílem zajistit účinné provádění strategie a jejích 30 klíčových opatření, kterými jsou:

  1. Vypracovat komplexní posouzení rizik a hrozeb v EU
  2. Vytvořit „krizový přehled“ pro osoby s rozhodovací pravomocí
  3. Posílit Koordinační středisko pro reakci na mimořádné události (ERCC)
  4. Vytvořit katalog EU pro školení a platformu pro získávání zkušeností
  5. Zřídit vládní službu EU pro pozorování Země (EOGS)
  6. Začlenit koncepční připravenost do politik a opatření EU
  7. Přijmout minimální požadavky na připravenost
  8. Revidovat mechanismus civilní ochrany Unie
  9. Navrhnout strategii EU pro vytváření zásob
  10. Navrhnout plán adaptace na změnu klimatu
  11. Zajistit zásobování vodou a dalšími kritickými přírodními zdroji
  12. Zlepšit systémy včasného varování
  13. Zvýšit informovanost o rizicích a hrozbách
  14. Vypracovat pokyny k dosažení soběstačnosti obyvatelstva na minimálně 72 hodin
  15. Zahrnout připravenost do školních vzdělávacích programů a školení pedagogických pracovníků
  16. Podporovat připravenost v programech pro mládež
  17. Přilákat talenty k posílení připravenosti EU
  18. Zřídit veřejně-soukromou pracovní skupinu pro připravenost
  19. Vypracovat veřejno-soukromé protokoly pro mimořádné události
  20. Revidovat rámec pro zadávání veřejných zakázek
  21. Zřídit Evropské odborné středisko pro bezpečnost výzkumu
  22. Vytvořit komplexní civilně-vojenská opatření v oblasti připravenosti
  23. Vypracovat normy pro civilně-vojenské plánování a investice dvojího užití
  24. Organizovat pravidelná cvičení EU na podporu komplexní připravenosti
  25. zřídit krizové koordinační centrum EU
  26. Posílit rescEU – rezervu kapacit pro reakci na úrovni EU
  27. Posílit vzájemnou odolnost s kandidátskými zeměmi
  28. Začlenit připravenost a odolnost do dvoustranných partnerství a mnohostranných institucí
  29. Začlenit připravenost a odolnost do spolupráce s NATO
  30. Rozvíjet vzájemnou odolnost prostřednictvím vnějších hospodářských a rozvojových politik

Více informací zdezdezde a zde.