Výbor Evropského parlamentu pro zemědělství a rozvoj venkova (COMAGRI) označil během své rozpravy dne 27/03/2025 evropské zemědělce za nejslabší článek potravinového řetězce. Diskuse probíhala v kontextu návrhů Evropské komise na posílení postavení zemědělců z prosince 2024 (detailněji viz Evropské zpravodajství dne 15/12/2024). Výbor COMAGRI se ale nedokázal shodnout na tom, jak by měla být vyjednávací síla zemědělců posílena. Evropská komise ve svém prosincovém návrhu navrhla zavést povinné smlouvy mezi jednotlivými aktéry řetězce, podle europoslanců z frakcí EPP, Renew a ECR by ale tato povinnost mohla vést k větší administrativní zátěži a byrokracii a k omezení manévrovacího prostoru zemědělců při vyjednávání o cenách. Podle rumunského europoslance Daniela Budy by mohly písemné pevné smlouvy způsobit více škody než užitku. Europoslanci z frakcí S&D, Zelených a Levice byli naopak zastánci povinných smluv v zemědělství, které už jsou v některých členských státech, například ve Španělsku, využívány. Europoslanci obecně dále podpořili posílení transparentnosti na trzích s potravinami, vyzvali také k tomu, aby byli maloobchodníci povinni poskytovat úplné informace o cenách.
Evropský parlament teprve své vyjednávání o návrhu Evropské komise zahájil, v lednu byla zpráva přidělena do kompetencí Výboru COMAGRI, dne 18/03/2025 byla zpravodajkou jmenována Céline Imart (FR, EPP), stínovými zpravodaji jsou Cristina Maestre (ES, S&D), Csaba Dömötör (HU, PfE), Barry Cowen (IE, Renew), Anna Strolenberg (NL, Zelení), a Luke Ming Flanagan (IE, Levice). Výbor COMAGRI by měl návrh řádně projednat dne 28/04/2025, plénum by o návrhu mělo hlasovat až v prvním zářijovém týdnu 2025.
Povinnost uzavírat písemné smlouvy komplikuje vyjednávání také v rámci Rady EU, vyjednávání jsou nyní prakticky zablokována nejednotnými pozicemi členských států. Kromě povinnosti uzavírat písemné smlouvy se členské státy rozchází také v otázce udělování práv neuznaným organizacím producentů.