Polské předsednictví od ledna 2025 opětovně zahájilo diskuse v Radě Evropské Unie o nových genomických technikách (NGTs) s cílem dosáhnout kvalifikované většiny v Radě, aby mohly být zahájeny trialogy s Evropským parlamentem a Komisí. Evropský parlament přijal pozici k NGTs na začátku února 2024, viz níže. Polsko zdůraznilo, že je třeba i přes zablokovaná jednání v Radě v otázce NGTs pokročit, a to zejména s ohledem na konkurenceschopnost a udržitelnost evropského zemědělství, ale i s ohledem na závazky, které dala Unie administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa s cílem vyhnout se obchodní válce.
Polsko mezi lednem a březnem 2025 představilo několik kompromisních verzí stanoviska, zástupci členských států Evropské Unie v rámci Coreper I schválili dne 14/03/2025 finální mandát Rady pro jednání s evropskými institucemi.
Pozice Rady podpořila zavedení dvou kategorií NGT – NGT1 a NGT2. Rostliny kategorie NGT 1 se mohou vyskytovat přirozeně případně konvenčními metodami šlechtění, podle Rady by měly být vyňaty z pravidel, která jsou v současnosti stanovena v právních předpisech o GMO. Tato kategorie by podle Rady nemusela být označována (s výjimkou osiv). Rostliny kategorie NGT2 by měly být všechny ostatní rostliny NGT, na které by měla být uplatňována pravidla podle právních předpisů GMO, a to včetně hodnocení rizika a povolení před uvedením na trh. Tato kategorie by měla být povinně označována. Rada rovněž podpořila vyloučení použití všech NGTs v ekologickém zemědělství.
Rada však navrhla také řadu změn oproti návrhu Evropské komise. Patří mezi ně výjimka z pěstování (na základě mandátu Rady mohou členské státy rozhodnout o zákazu pěstování rostlin kategorie 2 NGT na svém území), volitelná opatření pro koexistenci (členské státy mohou přijmout opatření, aby zabránily nechtěné přítomnosti rostlin kategorie 2 NGT v jiných produktech, a budou muset přijmout opatření, aby zabránily přeshraniční kontaminaci), i opatření v oblasti ekologického zemědělství (členské státy mohou přijmout opatření, aby se zabránilo nechtěnému výskytu rostlin kategorie 1 NGT v ekologickém zemědělství na jejich území, zejména v oblastech se specifickými zeměpisnými podmínkami, jako jsou některé středomořské ostrovní země a ostrovní oblasti). Podle nové pozice Rady musí také společnosti nebo šlechtitelé při podání žádosti o registraci rostliny nebo produktu kategorie 1 NGT předložit informace o všech stávajících nebo probíhajících patentech. Informace o patentech musí být zahrnuty do veřejně přístupné databáze zřízené Komisí, která obsahuje seznam všech NGT rostlin, které získaly status kategorie 1. Cílem databáze je zajistit transparentnost týkající se rostlin kategorie NGT 1. V případě potřeby musí být informace o patentech zařazených do této databáze aktualizovány. Kromě toho mohou společnosti nebo šlechtitelé dobrovolně informovat o záměru držitele patentu udělit licenci na používání patentované rostliny nebo produktu NGT 1 za spravedlivých podmínek. Rada rovněž předpokládá vytvoření skupiny odborníků na vliv patentů na rostliny NGT, v níž budou zastoupeni odborníci ze všech členských států a Evropského patentového úřadu. Evropská Komise by měla být povinna jeden rok po vstupu nařízení v platnost zveřejnit studii o dopadu patentování na inovace, na dostupnost osiv pro zemědělce a na konkurenceschopnost odvětví šlechtění rostlin v EU. Studie by se rovněž měla zaměřit na to, jak mohou mít šlechtitelé přístup k patentovaným rostlinám NGT. Kategorie NGT 2 musí být podle Rady a v souladu s návrhem Komise označena štítkem, který je jako takové označuje. Rada navrhuje, aby v případě, že se na etiketě objeví informace o modifikovaných vlastnostech, zahrnovaly všechny příslušné vlastnosti (např. pokud je rostlina díky genomickým změnám zároveň bezlepková a odolná vůči suchu, měly by být na etiketě uvedeny buď obě tyto vlastnosti, nebo žádná z nich). Rada nicméně uvádí, že tolerance k herbicidům nemůže být jedním ze znaků pro rostliny kategorie 1 NGT.
Nyní budou moci být zahájeny trialogy.
Pro připomenutí:
Evropský parlament přijal dne 07/02/2024 během plenárního zasedání stanovisko k novým genomickým technikám. Parlament pozici přijal poměrem hlasů 307 pro, 263 proti, 41 europoslanců se zdrželo hlasování. Europoslanci podpořili vytvoření dvou kategorií genomických technik, NGT1 a NGT2. Kategorie NGT1 by se měla vztahovat na rostliny, které jsou „nerozeznatelné“ od rostlin získaných konvenčním šlechtěním, přičemž rostliny v kategorii NGT2 by byly charakteristické komplexnějšími modifikacemi a musela by se na ně tedy vztahovat i přísnější pravidla, než na kategorii NGT1. Pravidla pro kategorii NGT1 by měla být flexibilnější, než u NGT2, stejně ale bude kategorie NGT1 podléhat vnitrostátnímu ověřovacímu postupu a konzultacím s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA). Veškeré osivo, rostliny i výrobky, pro které byly použity NGT1, ale podle stanoviska Parlamentu musí být řádně označeny (Komise navrhovala u kategorie NGT1 povinně značit pouze osiva). Shodně podle návrhu Komise Parlament podpořil zákaz používání NGT1 i NGT2 v ekologickém zemědělství, u NGT1 by ale mělo v budoucnu být realizováno posouzení slučitelnosti použití NGT1 v ekologickém zemědělství, a to po sedmi letech od vstupu nových pravidel v platnost. Evropský parlament se shodl na zavedení úplného zákazu patentů pro NGT, aby se předešlo právní nejistotě, zvýšeným nákladům a vzniku nových závislostí pro zemědělce a pěstitele. Podle europoslanců by rovněž měl být vytvořen veřejný online seznam všech odrůd NGT1. Evropský parlament tak odhlasoval svůj mandát a může zahájit vyjednávání v trialogu s Komisí a Radou.