Evropská komise představila dne 19/02/2025 Vizi pro zemědělství a potraviny do roku 2040. Dokument vychází Draghiho zprávy o konkurenceschopnosti, Niistovy zprávy o připravenosti EU v oblasti obrany a Lettovy zpráva o jednotném trhu, stejně jako z pozic Rady k Společné zemědělské politice (SZP) z roku 2024. Vize klade důraz na tři pilíře udržitelnosti – ekonomický, environmentální a sociální. Cílem je vytvořit zemědělsko-potravinářský systém atraktivní, konkurenceschopný, odolný vůči budoucím výzvám a spravedlivý vůči současným i budoucím generacím. Evropská komise chce dosáhnout snížení emisí v souladu s klimatickými cíli EU pro roky 2040 a 2050, s důrazem na potravinovou bezpečnost a konkurenceschopnost zemědělského sektoru. Komise zároveň představuje nový přístup, jehož cílem je depolarizovat diskuse o zemědělství. To má být realizováno prostřednictvím posílených Občanských dialogů Evropské komise (CDGs) a nově vzniklé Evropské rady pro zemědělství a potraviny (EBAF), která bude Komisi poskytovat strategické poradenství. Komise se zavazuje, že bude prosazovat reciprocitu v mezinárodním obchodu a zajistí, aby dovážené produkty splňovaly evropské standardy, zejména v oblasti pesticidů – Komise zajistí, aby se nejnebezpečnější pesticidy, které jsou v EU zakázány ze zdravotních důvodů a z důvodů ochrany životního prostředí, nedostávaly zpět do EU prostřednictvím dovážených produktů. Komise také připraví ambiciózní bezpečnostní síť pro ochranu evropského zemědělsko-potravinářského odvětví před hospodářským nátlakem ze zemí mimo EU, včetně použití autonomních nástrojů EU. V souladu s předchozími vyjádřeními Komise potvrdila zájem v rámci příštího Víceletého finančního rámce (2028 – 2034) alokovat 1 miliardu EUR na kompenzace zemědělcům v souvislosti s obchodní dohodou mezi EU a zeměmi Mercosuru. Zemědělci mají podle Komise získávat spravedlivější výnosy z trhu, přičemž situace nuceného prodeje za podnákladové ceny jsou považovány za nepřijatelné. Zemědělci proto budou podporováni ke vstupu do družstev a organizací producentů, posílena by měla být transparentnost v cenotvorbě. Komise také připraví (pravděpodobně v roce 2025) revizi směrnice o UTP, aby se zabývala zásadou, že zemědělci by neměli být nuceni systematicky prodávat své produkty pod výrobními náklady. Dále budou podporovány dodatečné příjmové zdroje jako uhlíkové zemědělství, přírodní kredity, obnovitelné energie a agroturistika. Dalším klíčovým prvkem vize je digitalizace a inovace v zemědělství, jako jsou nové genomické techniky, které mají zvýšit odolnost plodin vůči klimatickým změnám a omezit závislost na syntetických hnojivech. Komise plánuje také výrazně zjednodušit administrativní zátěž pro zemědělce a malé a střední podniky, a zvýšit konkurenceschopnost sektoru pomocí lepšího přístupu k finančním nástrojům. Evropská komise si uvědomuje důležitost mladé generace v zemědělství a plánuje cílené iniciativy pro jejich podporu. Hlavními překážkami vstupu mladých lidí do sektoru jsou obtížný přístup k půdě, kapitálu a znalostem. Proto Komise plánuje zavést Evropskou observatoř pro zemědělskou půdu, která zajistí transparentnost transakcí s půdou, sledování cenových trendů a dostupnosti půdy. Další klíčovou iniciativou jsou Annual Youth Policy Dialogues, které umožní mladým zemědělcům aktivně se podílet na politických rozhodnutích ovlivňujících sektor. Komise také plánuje rozvoj programů pro vzdělávání a mentoring, které pomohou nové generaci získat potřebné dovednosti. Pro podporu nových podnikatelů v zemědělství se uvažuje o daňových pobídkách a důchodových schématech, které usnadní generační obměnu v sektoru. Komise chce zajistit, aby byli mladí farmáři podporováni i v rámci Společné zemědělské politiky (SZP), přičemž plánuje lepší cílení dotací a zjednodušení administrativy pro začínající zemědělce. V roce 2025 by měla být předložena Strategie pro generační obměnu v zemědělství. V rámci reformy Společné zemědělské politiky plánuje Evropská komise nové nastavení přímých plateb, aby byly efektivněji využívány a lépe zaměřeny na aktivní zemědělce. Klíčovým cílem je podpořit zemědělce, kteří se aktivně podílejí na produkci potravin a přispívají k ekonomické stabilitě sektoru. Reforma přímých plateb zahrnuje větší podporu pro malé a střední farmy, které tvoří základ venkovských komunit a přispívají k udržitelnosti zemědělského sektoru. Komise plánuje přezkoumat možnosti zavedení degresivity a zastropování přímých plateb, ale s ohledem na rozdílné výchozí situace v členských státech. Důležitým opatřením bude zjednodušení administrativních procesů, které by mělo snížit byrokratickou zátěž zemědělců a umožnit flexibilnější využívání dotací členskými státy. Komise chce také podpořit produkci strategických plodin pro zajištění potravinové bezpečnosti EU. Dalším aspektem reformy je lepší zacílení finanční podpory na farmy, které přispívají k ochraně životního prostředí. Platby budou více zohledňovat ekologické přínosy zemědělství a motivovat farmáře k udržitelným praktikám. K SZP by Evropská komise v průběhu roku 2025 měla předložit dva balíčky zjednodušujících opatření – jeden zaměřený přímo na SZP (předběžně duben 2025), druhý na související politiky (Q3-Q4 2025). Živočišná výroba zůstane zásadní součástí evropského zemědělství, přičemž Komise plánuje zahájit analýzu výzev, jimž toto odvětví čelí, a poskytnout potřebné nástroje ke snižování emisí a dodržování vysokých standardů welfare zvířat. Komise připraví strategii pro živočišnou výrobu, spuštěn bude „work stream“, který by měl sloužit jako základ pro další vývoj souboru nástrojů přizpůsobených opatření na podporu odvětví a regionů v jejich úsilí o snížení emisí. Cílem připravované analýzy by mělo být stanovit diagnózu problémů tohoto odvětví, a to včetně globální konkurence; navrhnout vhodné nástroje, které by odvětví pomohly, a v odůvodněných případech opatření v oblasti reciprocity; hledat způsoby, jak řešit dopad sektoru na klima a životní prostředí, a to včetně způsobu, jak zhodnotit vazbu mezi živočišnou výrobou a zachováním ekologicky a klimaticky hodnotných travních porostů prostřednictvím extenzivnějších systémů chovu hospodářských zvířat prospěšných pro zachování biologické rozmanitosti a krajiny. V oblasti potravin Evropská komise klade důraz na potravinovou bezpečnost a suverenitu, což zahrnuje opatření na podporu místní produkce, zajištění kvality a transparentnosti dodavatelských řetězců. Jedním z klíčových opatření je dohled nad implementací pravidel pro označování potravin, aby spotřebitelé měli jasnou informaci o původu a kvalitě nakupovaných produktů. Komise plánuje rozšířit pravidla pro označování země původu na širší škálu zemědělských produktů, včetně produktů rybolovu a zpracovaných potravin. Cílem je posílit důvěru spotřebitelů a podpořit evropské farmáře. Další iniciativou je studie o dopadu vysoce zpracovaných potravin na zdraví, Komise se chce zaměřit na ochranu nejzranitelnějších skupin, jako jsou děti, a zlepšit cenovou dostupnost zdravých potravin prostřednictvím veřejných politik. V rámci boje proti potravinovému odpadu Komise plánuje podporovat iniciativy na všech úrovních dodavatelského řetězce. Veřejné zakázky na potraviny by se již neměly řídit pouze nejnižší cenou, ale také kvalitou a udržitelností produkce. Pro zvýšení dostupnosti zdravých a kvalitních potravin budou podporovány místní potravinové rady, které propojí zemědělce, maloobchodníky a spotřebitele s cílem podpořit místní produkci a spotřebu sezónních potravin. Komise také plánuje každoroční Food Dialogue, kde budou diskutovány otázky jako reformulace potravin, dostupnost zdravých potravin a snižování potravinové chudoby. Do konce roku 2025 má být také předložena nová strategie pro bioekonomii, která má zajistit vedoucí pozici EU v tomto rychle rostoucím sektoru. Evropská komise v textu prakticky nereflektuje rozpočet Společné zemědělské politiky, ani Víceletý finanční rámec EU pro období 2028 – 2034.