Ministři zemědělství se sešli dne 27/01/2025 na Radě ministrů EU v Bruselu. Prvním projednávaným bodem byly priority polského předsednictví – Polsko předsedá Radě od ledna do konce června 2025, poté ho vystřídá Dánsko. Polský ministr zemědělství Czeslaw Siekierski za jednu z horizontálních priorit polského předsednictví označil potravinové zabezpečení. Polsko povede diskuse o prioritách, jako je posílení postavení zemědělců v potravinovém řetězci, přeshraniční vymáhání nekalých obchodních praktik, posílení konkurenceschopnosti, zvýšení odolnosti vůči příjmům a hledání způsobů, jak stabilizovat příjmy zemědělců. Mezi klíčové body programu bude patřit očekávaná Vize pro zemědělství a potravinářství, jejíž výsledná podoba by měla ovlivnit i podobu Společné zemědělské politiky po roce 2027. Polsko se také pokusí zaměřit na zjednodušení zelené architektury SZP a zajištění odpovídajícího rozpočtu pro SZP. S ohledem na blížící se třetí výročí ruské invaze na Ukrajinu se také Polsko zaměří na diskuse o situaci na trhu a otázky související s obchodem, podle Siekierskiho je třeba zahrnout do těchto debat defenzivní a ofenzivní zájmy Unie se zaměřením na bezpečnostní aspekty potravin dovážených do EU. Během polského předsednictví bude také kladen důraz na úlohu výzkumu a inovací i na podporu precizního zemědělství. Polsko také plánuje pokračovat v jednáních o welfare zvířat během transportu, nových genomických technikách a reprodukčním materiálu rostlin a lesních dřevin. Polské předsednictví dne 17/02/2025 ve Varšavě uspořádá konferenci zaměřenou na Víceletý finanční rámec, tedy rozpočet Evropské Unie (vyjednávání o novém rozpočtu pro období 2028 – 2034 by měla být na evropské úrovni zahájena v polovině letošního roku). Dne 05/03/2025 by měla proběhnout konference na vysoké úrovni nazvaná „Společnou zemědělskou politikou pro potravinové zabezpečení“, dne 24/04/2025 proběhne akce o využívání hmyzích bílkovin v krmivech a ve dnech 05-07/05/2025 konference ředitelů platebních agentur. Všechny tyto tři akce proběhnou rovněž ve Varšavě. Evropský kongres obnovy a rozvoje venkova je naplánován na 08-10/05/2025 v Poznani, 11-12/06/2025 proběhne ve Varšavě konference na vysoké úrovni o výzkumu a inovacích v zemědělství a ve dnech 25-27/06/2025 v Krakově konference ke Strategickým plánům SZP. Tyto priority Siekierski představil následně i na zasedání Výboru Evropského parlamentu pro zemědělství a rozvoj venkova (COMAGRI) dne 29/01/2025.

Ministři dále diskutovali o zjednodušení Společné zemědělské politiky a snížení administrativní zátěže pro zemědělce. Diskuse byla podložena informací předsednictví nazvanou „Nezbytná revize postupu schvalování výkonnosti, zelená architektura a potřeby dalšího zjednodušení“ – dostupné zde. Zkušenosti z prvních dvou let provádění strategických plánů SZP ukázaly, že řešení přijatá v oblasti systému provádění si zaslouží další pozornost, aby byla zajištěna účinná reakce na vznikající socioekonomické, geopolitické a environmentálně-klimatické výzvy. Legislativní a nelegislativní opatření přijatá v roce 2024 podle ministrů pomohla zemědělcům v EU tím, že snížila administrativní náročnost, ušetřila čas a zvýšila flexibilitu při řízení zemědělských podniků. Možnosti a potřeby zjednodušení zelené architektury SZP ale podle Polska nebyly zcela vyčerpány. Předsednictví proto povzbudilo členské státy, aby se zamyslely nad možnými zjednodušeními v zelené architektuře a samo navrhlo možnosti zjednodušení včetně stanovení vyšších sazeb plateb, které by měly zahrnovat motivační prvky a ne pouze kompenzovat ušlé příjmy a vzniklé náklady; zkrácení pětiletých závazků v druhém pilíři SZP, aby se zemědělci více zapojili do agroenvironmentálních a klimatických programů; zavedení paušálních plateb pro eko-schémata, která se vztahují pouze na jednu kategorii půdy, aby se zvýšila flexibilita systému podpory; možnosti financovat požadavky zavedené nově přijatými nařízeními a směrnicemi prostřednictvím ekologických programů, AEKO plateb a eko-schémat a investičních opatření s cílem podpořit zemědělce, aby se přizpůsobili novým požadavkům; a zjednodušení environmentálních požadavků v operačních programech pro odvětví ovoce a zeleniny. Polsko také vzneslo dotaz, zda je nutná implementace DZES 2 (ochrana mokřadů a rašelinišť), protože podobná povinnost už byla zavedena v rámci zákona o obnově přírody. Komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Christophe Hansen zjednodušení SZP podpořil a uvedl, že Evropská komise vydá další balíček zjednodušení zaměřený na zemědělskou politiku, a to pravděpodobně do letních prázdnin 2025. Varoval ale od návrhů na ústupky v oblasti přezkumu výkonnosti SZP – ten je klíčový pro kontrolu veřejných výdajů věnovaných SZP a bude hrát klíčovou roli i při přezkumu Víceletého finančního rámce SZP.

Ministři projednali také německou výzvu ke zjednodušení pravidel týkajících se ekologického zemědělství, návrh měl velkou podporu ze strany ostatních delegací (podkladový dokument k dispozici zde). Ministři zdůraznili roli ekologického zemědělství jako klíčového přispěvatele k udržitelnějšímu zemědělství a varovali, že navzdory tomu se ekologičtí producenti potýkají s rostoucí byrokracií. Složitost nařízení EU o ekologickém zemědělství, potřeba rozsáhlé dokumentace a často krátké lhůty pro přizpůsobení se novým pravidlům mnohé zemědělce odrazují od přechodu na ekologické zemědělství, bylo by proto vhodné přezkoumat nezbytnost specifických pravidel a nařízení a překrývajících se postupů; vyjasnit nejednoznačná nařízení, která způsobují velkou administrativní zátěž pro výrobce i příslušné orgány a minimalizovat duplicitní kontroly v kontextu SZP a ekologického zemědělství.

Delegace také projednaly balíček opatření, který Evropská komise zveřejnila v závěru uplynulého roku – posílení postavení zemědělců a nekalé obchodní praktiky. Delegace balíček obecně uvítaly, vznesly ale řadu otázek a pochybností, zejména pokud jde o revizi společné organizace trhů. Někteří požadovali výjimky ze zobecnění písemných smluv, zatímco jiní se domnívali, že by o tom měly rozhodovat členské státy samy. Jiní vyjádřili pochybnosti o povinném zprostředkování, zatímco další, jako například Francie, vyjádřili obavy z poskytnutí stejných výsad neuznaným organizacím výrobců. Francie, k níž se připojilo DE, IT a ES, se dále domnívala, že by měla být zahrnuta doporučení skupiny na vysoké úrovni pro víno, zatímco ostatní zpochybňovali finanční důsledky a možnou administrativní zátěž. Také výzva Slovenska, aby se více bojovalo proti nekalým obchodním praktikám v potravinovém řetězci, získala širokou podporu. Mnoho delegací vyjádřilo podporu myšlence zákazu prodeje zemědělských produktů pod cenou. Podkladový dokument zde.

Celkem devatenáct členských států také podpořilo zavedení přísnějších norem pro potraviny pocházející ze zemí mimo EU – ukončena by podle nich měla být tolerance reziduí pesticidů zakázaných v EU v dovážených potravinách. Tuto výzvu podpořil také komisař pro zemědělství a potraviny Christophe Hansen, který uvedl, že pokud chceme, aby byl mezinárodní obchod akceptován, je třeba pracovat na obchodních normách a pravidlech.

S ohledem na nedávný výskyt slintavky a kulhavky bylo projednáno i toto téma, situace se aktuálně zdá stabilizovaná, žádné další výskyty nebyly potvrzeny. Původ patogenu a jeho zdroj ale nadále zůstávají neznámé, všechna zvířata v okruhu jednoho kilometru od ohniska nákazy byla poražena a byl vydán zákaz přemisťování. Nizozemská delegace zdůraznila význam očkování, Itálie podpořila investice k zajištění příjmů zemědělců oslabených takovými krizemi.

Středomořské státy vyzvaly k boji proti suchu a záplavám vznikajícím v souvislosti se změnami klimatu. Podkladový dokument pro tuto diskusi k dispozici zde. Rostoucí četnost, nepravidelnost a závažnost klimatických jevů vytváří bezprecedentní jevy, které vyžadují dostatečnou připravenost a mechanismy reakce a zvýšené investice do výzkumu a vývoje, aby bylo možné přijmout inovativní a udržitelná řešení a opatření pro prevenci rizik a adaptivní infrastrukturu.