Evropská komise připravuje Sdělení Komise nazvané Kompas konkurenceschopnosti EU, jeho cílem by mělo být snížení byrokracie, opatření pro usnadnění podnikání a zvýšení produktivity, harmonizace pravidel, globální propojení a odolné dodavatelské řetězce. Kompas konkurenceschopnosti Evropské Unie by měl být zveřejněn již 29/01/2025, měl by se zaměřit na to, co bude hnacím motorem prosperity a konkurenceschopnosti Evropské Unie v budoucnosti. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen uvedla, že se Komise v Kompasu zaměří na zvýšení produktivity odstraněním inovačních mezer a připraví strategii, která zajistí rychlejší, čistší a spravedlivější růst. Kompas konkurenceschopnosti EU je reakcí na Draghiho zprávu (viz Evropské zpravodajství z 15/09/2024), která varovala, že v nadcházejících letech se Evropa už nebude moci ve stejné míře spoléhat na některé faktory, které v minulosti podporovaly růst. Evropa se podle Draghiho zprávy ocitla ve zranitelném postavení právě ve chvíli, kdy čelí obrovským investičním potřebám na modernizaci svého hospodářství, financování ekologického a digitálního přechodu a zajištění své bezpečnosti. Kompas konkurenceschopnosti stanoví dva základní požadavky na politiky lépe zaměřené na podporu konkurenceschopnosti, musí zjednodušit a zrychlit regulační prostředí, snížit zátěž a přílišnou složitost a upřednostnit rychlost a flexibilitu. Politiky na úrovni EU a na národní úrovni by měly být lépe koordinovány, musí dojít ke zjednodušení pravidel a zrychlení administrativních postupů. Vznikne proto i specializovaná strategie EU pro zakládání podniků a rozšiřování jejich činností, která se bude zabývat překážkami vstupu na trh. Podle zatím pracovní verze dokumentu, která se může lišit od výsledného znění, bude Komise klást důraz na komplexní rámec pro zajištění udržitelnosti a konkurenceschopnosti i u zemědělství a potravinových systémů. Prvním krokem ke zlepšení situace by mělo být zveřejnění Vize pro budoucnost evropského zemědělství a potravinářství, jejímž cílem by mělo být sladit zemědělské činnosti s ekologickými hranicemi a zároveň podporovat inovativní a udržitelné zemědělské techniky (plánováno na únor / březen 2025). Zemědělci by měli být podporováni v přechodu na precizní zemědělství, ve využívání digitálních nástrojů s cílem optimalizace výnosů a minimalizace dopadů na životní prostředí. Měly by výt posíleny infrastruktury pro výzkum a vývoj, aby se zajistilo, že nejmodernější inovace budou dostupné zemědělcům i venkovským komunitám. Dalším důležitým krokem bude zveřejnění Evropské strategie pro odolnost vodních zdrojů, která by měla být zveřejněna ve druhém čtvrtletí 2025. Ta by se měla zaměřit na problémy, jako jsou sucha, nedostatek vody, podpora zavlažovacích postupů, či zlepšení systémů hospodaření s vodou. Také Evropský plán adaptace na změnu klimatu zavede do roku 2026 komplexní strategie na zmírnění rizik, která představují extrémní povětrnostní jevy, čímž by měla být posílena ochrana evropských přírodních zdrojů i zemědělských produktů. Do potravinových systémů by podle pracovní verze Kompasu měly být začleněny zásady oběhového hospodářství, ve čtvrtém čtvrtletí 2026 by Evropská komise měla zveřejnit návrh Zákona o oběhovém hospodářství, jehož cílem bude mobilizace investic do recyklačních kapacit, podpora náhrady surovin a snižování odpadu v potravinových systémech. Zavedeny budou také požadavky na ekodesign obalů na potraviny a související výrobky. Ještě v prvním čtvrtletí 2025 by Evropská komise měla vydat Dohodu o čistém průmyslu (Clean Industrial Deal), která by se měla zaměřit na dekarbonizaci energeticky náročných průmyslových odvětví včetně chemického průmyslu a teoreticky i potravinářství. Rovněž v roce 2025 by Komise měla předložit novou Strategii pro bioekonomiku, která by měla integrovat biotechnologické inovace do zemědělství a výroby potravin. Více informací bude následovat po zveřejnění Sdělení.

Z dalších plánu Evropské komise se zdá, že ve třetím čtvrtletí 2025 by Evropská komise měla předložit Evropskou strategii pro výzkumné a technologické infrastruktury, v roce 2026 pak Zákon o evropském výzkumném prostoru, který by se měl zaměřit na iniciativy týkající se umělé inteligence, fúzí a digitálních sítí. Evropský akt o biotechnologiích by měl být přijat ve čtvrtém čtvrtletí 2025, Akt o strategii v oblasti věd o živé přírodě a pokročilých materiálech pak v roce 2026. Nový rámec pro státní podporu by měl být zveřejněn v druhém čtvrtletí 2025, v roce 2025 by rovněž měl proběhnout přezkum Mechanismu pro úpravu uhlíkového vyrovnání na hranicích. V červnu nebo červenci 2025 se očekává předložení revize Víceletého finančního rámce (včetně fondu pro konkurenceschopnost a nástroje pro koordinaci konkurenceschopnosti).