Polské předsednictví opětovně zahájí diskuse v Radě Evropské Unie o nových genomických technikách (NGTs), první jednání pracovní skupiny Rady je naplánováno na 20/01/2025. Polsko se pokusí dosáhnout kvalifikované většiny v Radě, aby mohly být zahájeny trialogy s Evropským parlamentem a Komisí. Evropský parlament přijal pozici k NGTs na začátku února 2024, viz níže. Polsko zdůraznilo, že je třeba i přes zablokovaná jednání v Radě v otázce NGTs pokročit, a to zejména s ohledem na konkurenceschopnost a udržitelnost evropského zemědělství, ale i s ohledem na závazky, které dala Unie administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa s cílem vyhnout se obchodní válce.
Polské předsednictví už představilo první návrh kompromisního textu, a to více než šest měsíců poté, co bylo téma v Radě řádně projednáváno naposledy. Polsko navrhuje zachovat návrh na vytvoření dvou kategorií NGTs – NGT1 a NGT2. Na NGT1 by se neměla vztahovat pravidla pro GMO. Polsko navrhuje neoznačování konečných produktů u NGT1, označovat navrhuje pouze reprodukční materiál. Polsko ve svém kompromisním návrhu navrhuje různá ustanovení v závislosti na tom, zda budou odrůdy NGT1 chráněny patenty na výrobky nebo patenty na postupy (nové články návrhu nařízení). Komise bude muset potvrdit, že odrůdy NGT1, které žadatelé uvádějí jako nechráněné, skutečně chráněné nejsou. Pokud tomu tak bude, nebudou v souladu s návrhem kompromisního textu Rady z února 2024 platit žádná další nová ustanovení. Pokud ale odrůda NGT1 bude předmětem patentu (nebo několika patentů), bude muset být reprodukční materiál označen jako "chráněný patentem", ale především bude mít členský stát možnost omezit nebo zakázat pěstování reprodukčního materiálu na svém území "z důvodů cílů zemědělské politiky nebo sociálně-ekonomických dopadů". Polské předsednictví se tak snaží propojit dvě otázky, které jsou předmětem jednání Rady, tedy právo členských států zahájit vnitrostátní řízení o zákazu a otázku patentů kategorie NGT1.
Pro připomenutí: Evropský parlament přijal dne 07/02/2024 během plenárního zasedání stanovisko k novým genomickým technikám. Parlament pozici přijal poměrem hlasů 307 pro, 263 proti, 41 europoslanců se zdrželo hlasování. Europoslanci podpořili vytvoření dvou kategorií genomických technik, NGT1 a NGT2. Kategorie NGT1 by se měla vztahovat na rostliny, které jsou „nerozeznatelné“ od rostlin získaných konvenčním šlechtěním, přičemž rostliny v kategorii NGT2 by byly charakteristické komplexnějšími modifikacemi a musela by se na ně tedy vztahovat i přísnější pravidla, než na kategorii NGT1. Pravidla pro kategorii NGT1 by měla být flexibilnější, než u NGT2, stejně ale bude kategorie NGT1 podléhat vnitrostátnímu ověřovacímu postupu a konzultacím s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA). Veškeré osivo, rostliny i výrobky, pro které byly použity NGT1, ale podle stanoviska Parlamentu musí být řádně označeny (Komise navrhovala u kategorie NGT1 povinně značit pouze osiva). Shodně podle návrhu Komise Parlament podpořil zákaz používání NGT1 i NGT2 v ekologickém zemědělství, u NGT1 by ale mělo v budoucnu být realizováno posouzení slučitelnosti použití NGT1 v ekologickém zemědělství, a to po sedmi letech od vstupu nových pravidel v platnost. Evropský parlament se shodl na zavedení úplného zákazu patentů pro NGT, aby se předešlo právní nejistotě, zvýšeným nákladům a vzniku nových závislostí pro zemědělce a pěstitele. Podle europoslanců by rovněž měl být vytvořen veřejný online seznam všech odrůd NGT1. Evropský parlament tak odhlasoval svůj mandát a může zahájit vyjednávání v trialogu s Komisí a Radou.