Evropská komise dosáhla dne 06/12/2024 revidované dohody mezi Evropskou Unií a Mercosurem, dohoda přináší několik změn oproti předchozí dohodě z roku 2019, které v uplynulém týdnu shrnul evropský think tank Farm Europe. Nově jsou do dohody zahrnuty cíle Pařížské dohody o změně klimatu – toto ustanovení umožní pozastavení dohody, pokud některá ze zemí rozhodne o odstoupení od Pařížské dohody. Rozvojové země, mezi které patří i země Mercosuru, musí zavést takzvané adaptační plánování – musí se zapojit do procesů adaptačního plánování a realizovat opatření na zvýšení odolnosti vůči změně klimatu. To zahrnuje hodnocení dopadů změny klimatu a zranitelnosti, formulování prioritních opatření, monitorování, hodnocení a učení se z adaptačních plánů a opatření. Rozvojové země musí také připravit, sdělit a udržovat národně stanovené příspěvky, tedy jejich opatření v oblasti klimatu po roce 2020. Tyto příspěvky zahrnují opatření na snížení emisí skleníkových plynů a budování odolnosti vůči změně klimatu. V neposlední řadě musí rozvojové země pravidelně podávat zprávy o svých emisích a pokroku při plnění svých národně stanovených příspěvků. Žádný z těchto závazků ale nezahrnuje konkrétní nebo kvantifikované cíle, Pařížská dohoda nestanovuje žádné sankce v případě jejich nedodržení. Neexistují tedy žádné závazky týkající se emisí skleníkových plynů, které by bylo třeba dodržovat, ani žádné jiné kvantifikované závazky. Pokud tedy země Mercosuru od Pařížské dohody neodstoupí, případně pokud nepřestanou připravovat národně stanovené příspěvky, nelze předvídat žádné důsledky začlenění Pařížské dohody do dohody mezi Evropskou Unií a Mercosurem. Byla vyjednána nová příloha ke kapitole Obchod a udržitelný rozvoj (TSD), která bude mít stejnou právně závaznou povahu jako samotná kapitola TSD. Klíčovým prvkem přílohy jsou nové závazky týkající se odlesňování, podle kterých každá smluvní strana znovu potvrzuje své příslušné mezinárodní závazky a v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy provede opatření, aby zabránila dalšímu odlesňování a posílila úsilí o stabilizaci nebo zvýšení lesního porostu od roku 2030. V příloze se však také uvádí, že země dále uznávají, že jejich politiky musí zohledňovat sociální a ekonomické problémy rozvojových zemí a jejich příspěvek ke globální potravinové bezpečnosti, a že země zdůrazňují rovněž potřebu posílené podpory a investic k dosažení těchto cílů, mimo jiné prostřednictvím finančních zdrojů, přenosu technologií, budování kapacit a dalších mechanismů stanovených v této dohodě. Podle Farm Europe proto není jasné, zda pokud strana jako Brazílie nedosáhne zastavení odlesňování od roku 2030, ačkoli za tímto účelem zavedla opatření, porušuje dohodu. Farm Europe uzavírá, že změny dohody mezi EU a Mercosurem z roku 2024 vyměňují převážně deklaratorní závazky Mercosuru týkající se změny klimatu a odlesňování za možnost Mercosuru žádat o vyrovnávací koncese, pokud EU uplatní nová opatření s obchodními účinky, jako je CBAM; a přidává některé koncese v oblasti zemědělství (vepřové maso, bionafta) ve prospěch Mercosuru.