Ministři zemědělství členských států EU diskutovali ve dnech 21-22/10/2024 během Rady ministrů o výzvách, kterým čelí potravinový řetězec v EU. Maďarské předsednictví v diskusním dokumentu (zde) nazvaném „Výzvy, kterým čelí potravinový řetězec EU“ připomíná, že potravinový řetězec zaměstnává v EU 29 milionů lidí, poskytuje 14 % pracovních míst a vytváří přidanou hodnotu ve výši 800 miliard EUR. Účastníci potravinového řetězce ale čelí kromě očekávaných také celé řadě neočekávaných výzev, jednou z nich je například nárůst šíření chorob zvířat a škůdců rostlin. Jen v letech 2021/2022 dosáhly mimořádné výdaje příslušných orgánů na prevenci potenciálních veterinárních a / nebo fytosanitárních krizí více než 900 milionů EUR, ekonomické ztráty provozovatelů z důvodu epidemiologických opatření, omezení pohybu a zákazů vývozu nejsou ale v této částce zahrnuty. Šíření nově se objevujících a znovu se objevujících nákaz a škůdců včetně katarální horečky ovcí nebo moru malých přežvýkavců nadále představuje výzvu nejen pro provozovatele potravinového řetězce v EU, ale i pro příslušné vnitrostátní orgány. Diskutována byla i možnost očkování zvířat (zde). Ministři projednávali také myšlenku zlepšení kvality dostupných informací, které pomohou spotřebitelům při informovaných nákupech. Již před deseti lety bylo v celé EU identifikováno 901 dobrovolných systémů označování potravin, jejich počet se od té doby ještě zvýšil. Neharmonizované iniciativy by mohly lépe reagovat na místní, regionální nebo odvětvové informační potřeby, harmonizované iniciativy by naopak zjednodušily využívání výhod jednotného trhu. Problémem ale může být i možné informační zahlcení spotřebitelů. Komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Janusz Wojciechowski uvedl, že nemoci zvířat jsou hrozbou pro celý potravinový řetězec. Evropská Unie má podle něj spolehlivý vědecky podložený a průběžně aktualizovaný právní rámec pro prevenci a kontrolu chorob zvířat, Komise nadále využívá všechny dostupné nástroje, jako je například pohotovostní veterinární tým EU, aby pomohla orgánům a zemědělcům řešit dopady nákaz zvířat a posílit biologickou bezpečnost v zemědělských podnicích. Informace o potravinách mají podle komisaře zásadní význam pro to, aby spotřebitelé mohli činit informovaná rozhodnutí, pokud jde o zdravotní, ekonomické, environmentální, sociální a etické aspekty potravin. Cílem právního rámce EU je zajistit, aby spotřebitelé věděli, co jedí, na základě jasných, transparentních a na důkazech založených informací, které jsou jim poskytovány na celosvětové úrovni.

Z diskuse ministrů dále vyplynulo:

  • Španělsko: k situaci ohledně očkování je třeba přistupovat koordinovaně, musíme vakcíny identifikovat a vytvořit.
  • Francie: dostatečné množství bezpečných a účinných vakcín je prvořadé. Užitečné jsou banky antigenů a vakcín, je ale potřeba koordinovaný přístup na úrovni EU, aby se zlepšila dostupnost vakcín.
  • Německo: je třeba přijmout preventivní opatření a účinně a rychle reagovat, pokud dojde k vypuknutí onemocnění. Dostatečné spolufinancování těchto opatření v rámci programu jednotného trhu je nezbytné. Podpořili posílení informovanosti spotřebitelů, protože kromě chuti hrají při rozhodování spotřebitelů roli také aspekty udržitelnosti, dobrých životních podmínek zvířat nebo zdraví.
  • Chorvatsko: výskyt ohnisek infekčních chorob zvířat má negativní dopad na vnímání bezpečnosti potravin veřejností. Snížení míry spolufinancování nákladů na veterinární opatření, které je naplánováno do roku 2027, má zásadní negativní dopad (podpořeno rovněž Bulharskem).
  • Litva: pro snížení souvisejících ztrát je nutné zavést preventivní opatření proti přenosným nemocem, monitorovat a rychle a účinně likvidovat vznikající ohniska nemocí a vyvinout potřebné vakcíny.
  • Dánsko: je potřeba zaměřit se na zjednodušení a lepší regulaci v oblasti inovací, je potřeba evropská legislativa podporující inovace a účinnost. Je třeba se zabývat zjednodušenými postupy i podporou nových genomických technik. Nové genomické techniky podpořilo také Portugalsko.
  • Polsko: zemědělci musí mít dostatečné příjmy, dovážené zboží musí splňovat produkční normy Evropské Unie.
  • Česko: je třeba co nejdříve posílit veterinární programy a zavést do praxe nové vakcíny.
  • Potravinový odpad: ministři také projednali výsledky konference o předcházejí plýtvání potravinami. Podle zástupců členských zemí je třeba přijímat opatření založená na datech a cílená opatření a intervence, klíčová je spolupráce veřejného a soukromého sektoru, integrace politických a legislativních zásahů i zvyšování povědomí. Měla by být usnadněna výměna znalostí, výzkumu a osvědčených postupů týkajících se snižování ztrát a plýtvání potravinami.

Více informací zde.