Evropská komise spustila strategický dialog k budoucnosti evropského zemědělství a potravinářství v lednu 2024, k projednávání bylo přizváno dvacet devět zástupců největších evropských zájmových organizací z oblasti zemědělství, potravinářství, životního prostředí a ochrany zvířat i zástupci bankovního sektoru nebo univerzit (mj. Copa, Cogeca, Geopa, CEJA, IFOAM, BEUC, FoodDrinkEurope, ELO, Wageningen, EIB, WWF, Greenpeace). Výsledná zpráva byla schválena dne 29/08/2024 po třídenním plenárním zasedání, za zpracování zprávy a řízení strategického dialogu odpovídal profesor Dr. Peter Strohschneider. Strohschneider uvedl, že proces vyjednávání byl velmi intenzivní – v posledních sedmi měsících proběhlo sedm plenárních zasedání, 100 jednání pracovních skupiny, nesčetně emailů a hovorů. Poslední plenární zasedání, 27-29/08/2024, trvalo 38 hodin, podle profesora Strohschneidera ale skončilo jednohlasným přijetím výsledné zprávy všemi účastníky.

Zástupci organizací, kteří se strategického dialogu účastnili, podpořili nezbytnost přechodu k udržitelnosti a pomohli navrhnout cestu, která by evropskému zemědělství měla v tomto přechodu pomoci.

Zpráva na celkem 108 stranách předkládá 50 stran doporučení pro zemědělsko-potravinářský sektor. Tato doporučení byla rozdělena do pěti hlavních kapitol:

1.     Spolupráce pro udržitelnou a konkurenceschopnou budoucnost: členové dialogu vyzývají ke spravedlivému a konkurenceschopnému potravinovému hodnotovému řetězci a k vyvarování se přijímání opatření, která by mohla tříštit jednotný trh EU. Varují před nadměrnými zásahy do trhu, které omezují hospodářskou soutěž nebo schopnost investovat. Výsledná zpráva zdůrazňuje nutnost posílit postavení zemědělců v dodavatelském řetězci, posílit roli zemědělských družstev i zajistit přístup k technologiím, inovacím, dovednostem, datům a nezávislému poradenství. Zemědělci a jejich družstva a/nebo sdružení by měli od Evropské unie dostávat cílenou podporu na konkrétní programy zlepšující udržitelnost, přičemž by se měla zvýšit podpora diverzifikace udržitelných obchodních modelů, včetně například krátkých dodavatelských řetězců. Zástupci dále podpořili zavedení opatření, která by měla pomoci zajistit, že zemědělci budou ze strany trhu spravedlivě odměňováni a nebudou muset prodávat svou produkci za podnákladové ceny. V rámci této kapitoly byly projednány rovněž podkapitoly:

a.     Konkurenceschopnost a udržitelnost potravinového hodnotového řetězce, v rámci které členové dialogu vyzvali Komisi a členské státy k zajištění volného vyjednávání mezi jednotlivými stranami na základě posílení transparentnosti trhu a respektování vzájemných smluv. V této souvislosti je podle nich obzvláště důležité důrazně vyzvat zúčastněné strany dodavatelského řetězce, aby při sjednávání smluv o zemědělských produktech zohledňovaly příslušné údaje o výrobních nákladech a cenách. Měla by být podporována ustanovení specifikující dodatečné náklady a přínosy spojené s vyššími normami v oblasti životního prostředí, práce nebo dobrých životních podmínek zvířat.

b.     Nový přístup k udržitelnosti: v rámci této podkapitoly se členové dialogu dohodli na nutnosti významně zlepšit výkonnost v oblasti udržitelnosti. Členové dialogu vyzvali k tomu, aby bylo více procesů realizováno zdola nahoru, aby bylo zlepšeno prosazování a další harmonizace stávajících právních předpisů s cílem zlepšit jejich účinnost. Členové rovněž podpořili zavedení nového systému srovnávání udržitelnosti v zemědělství a potravinářských systémech (The benchmarking system for agriculture).

c.      Příprava nové Společné zemědělské politiky vhodné pro daný účel: podle výsledné zprávy podpořené členy strategického dialogu je potřeba změnit systém politiky podpory příjmů zemědělců tak, aby odpovídal současným a budoucím výzvám. Větší pozornost by měla být zaměřena na podporu zaměstnanosti a pokračujícího přechodu zemědělsko-potravinářských systémů k udržitelnější, konkurenceschopnější, ziskovější a rozmanitější budoucnosti. Finanční podpory ze SZP by měly být lépe zacíleny na některé aktivní zemědělce, konkrétně na ty, kteří je nejvíce potřebují – podpory by měly být směřovány směrem k malým zemědělcům, mladým zemědělcům, či oblastem s přírodními omezeními. V této kapitole jsou akcentovány ekosystémové služby, jejichž poskytování zemědělci neustále vylepšují, ale které nejsou v současné době dostatečně tržně odměňovány. Zemědělce je proto potřeba řádně odměňovat a motivovat k tomu, aby tyto služby zřizovali a nadále poskytovali. Proto by mohl být vypracován systém cílených a na výsledky orientovaných environmentálních plateb, který by zemědělcům nabídl předvídatelný doplňkový příjem, čímž by pomohl stabilizovat příjmy, a zároveň daňovým poplatníkům poskytl jasné hodnoty za jejich peníze. Změna rámce výplaty plateb ze SZP by měla být postupná, finanční prostředky by neměly být přidělovány na postupy poškozující ekosystémové služby a sociální a pracovní standardy. Podle závěrečné zprávy je třeba mobilizovat veřejné a soukromé finanční prostředky na přechod k udržitelnosti.

d.     Finanční podpora environmentálních a klimatických opatření se bude muset v následujících dvou obdobích SZP každoročně výrazně zvýšit, počínaje současným podílem rozpočtu na ekologické programy a agroenvironmentální a klimatické nástroje.

e.     Členové strategického dialogu také podpořili založení nové platformy, Evropské zemědělsko-potravinářské Rady (EBAF). Tato nová platforma tvořená aktéry zemědělsko-potravinářského hodnotového řetězce, organizacemi občanské společnosti a vědci by měla určit strategie nezbytné pro realizaci a další rozvoj koncepčního konsensu strategického dialogu, aby se zemědělsko-potravinářské systémy staly udržitelnějšími a odolnějšími. V rámci této platformy by měly být pravidelně diskutovány otázky týkající se zemědělství a potravinářství relevantními experty z řad různých zájmových sdružení i institucí, experti by měli být jmenováni Evropskou komisí.

2.     Pokrok směrem k udržitelným potravinovým systémům: v rámci této kapitoly členové dialogu podpořili, aby „zdravá a udržitelná volba potravin byla pro spotřebitele snadná“. Komise a členské státy by měly přijmout politiky na straně poptávky, které se budou týkat celého potravinového systému, aby bylo vytvořeno příznivé potravinové prostředí, v němž bude vyvážená a udržitelná zdravá strava dostupná, přístupná, cenově přijatelná a atraktivní.

a.     Zdravá volba – snadná volba: Členové dialogu vyzvali k zavedení iniciativ, které by měly dále posílit zájem spotřebitelů o udržitelné potraviny, v dopad jejich rozhodování na planetu a ve zdravější stravování. Skupina podpořila spuštění celoevropské kampaně na posílení povědomí o významu zdravých a udržitelných voleb při nákupu potravin. Zástupci rovněž vyzvali Evropskou komisi k tomu, aby zahájila komplexní revizi pravidel pro označování potravin a aktualizovala legislativu tam, kde je to nezbytné, s cílem zajistit, že jsou spotřebitelům poskytovány důvěryhodné, komplexní, celoevropské, vědecky podložené, srovnatelné a transparentní systémy označování potravin, které jsou snadno dostupné, srozumitelné a použitelné a umožňují informovaný výběr podle klíčových aspektů udržitelnosti potravin, včetně dobrých životních podmínek zvířat, při současném zohlednění proveditelnosti pro provozovatele. Do roku 2026 by Evropská komise měla zveřejnit zprávu hodnotící efektivitu současných národních opatření a opatření zaváděných potravinářským průmyslem souvisejících s propagací a uváděním na trh potravin s vysokým obsahem tuku, cukru nebo soli určených pro děti, a to jak v případě nákupů v kamenných prodejnách, tak online. V případě potřeby by Komise měla doplnit zprávu o návrh právních předpisů. Revidována by také měla být pravidla pro veřejné zakázky, přičemž by mělo být zabráněno možnosti členských států volit podle kritéria nejnižší ceny. Místo toho by se podle nich měl uplatňovat přístup nejlepší hodnoty, který by odměňoval kvalitu.

b.     Cenová dostupnost udržitelných potravin: Evropská komise a členské státy by měly poskytovat fiskální nástroje, které se snaží podporovat soudržné cenové signály pro spotřebitele v podobě snížení daní, jako je snížení DPH u udržitelnějších produktů, a udržovat konkurenční rámec a dobře fungující jednotný trh, jakož i inovace, aby se usnadnily úspory z rozsahu a zajistil se spotřebitelům přístup k výběru a inovacím za nejlepší možné ceny. Členské státy by měly stanovit opatření k zajištění dostupnosti potravin pro segmenty spotřebitelů s nižšími příjmy.

c.      Udržitelné zemědělství: Stimulována by rovněž měla být poptávka po potravinách z ekologického zemědělství, aktuálně jediného evropského systému udržitelného zemědělství regulovaného právními předpisy. Evropská Unie by měla poskytovat financování pro přeměnu zemědělských podniků na ekologické zemědělské podniky a jejich další údržbu a na posílení vědeckého výzkumu v oblasti ekologického zemědělství. Výsledná zpráva hovoří také o tom, že „zemědělci jsou jedni z prvních, kteří zásadně pociťují dopady klimatické a environmentální krize, současně však k těmto krizím přispívají i samotné neudržitelné zemědělské struktury a postupy“. Je proto třeba přijmout naléhavá, ambiciózní a proveditelná opatření na všech úrovních, aby se zajistilo, že toto odvětví bude fungovat v rámci planetárních hranic a přispěje k ochraně a obnově klimatu, ekosystémů a přírodních zdrojů. Jednou z prvních aktivit v oblasti udržitelného zemědělství by proto měla být redukce dopadů chemických vstupů, hnojiv a pesticidů, posílení biodiverzity a podpora praktik udržitelného hospodaření s půdou. Do roku 2025 by Evropská komise měla zpracovat robustní legislativní pracovní rámec pro produkty biologické kontroly a zrychlit procesy schvalování alternativních látek.

d.     Welfare zvířat: členové vyzvali Evropskou komisi k předložení revize právních předpisů pro welfare zvířat do roku 2026. Revize by měla být založena na aktuálních, komplexních vědeckých znalostech a datech, měla by být doplněna o důkladné posouzení socioekonomických dopadů, a to zejména pro malé a střední podniky. Evropská komise by měla poskytnout prostředky, zdroje a vhodná přechodná období, aby se trh mohl přizpůsobit možným změnám, které by mohly vést ke zvýšení nákladů. Zaveden by rovněž měl být komplexní víceúrovňový celoevropský systém označování dobrých životních podmínek zvířat (AWL), který zahrnuje všechny primární a zpracované masné a mléčné výrobky v EU.

e.     Potravinový odpad a potravinové ztráty: podle členů dialogu by měl být přijat holističtější přístup k problematice potravinového odpadu a ztrát, a to jak na úrovni EU, tak na úrovni národní. Vyvinuty by proto měly být podpůrné právní pracovní rámce. Evropská komise by měla navrhnout harmonizovanou definici úlohy organizací, které se podílejí na logistice a distribuci potravin, a měla by vyzvat členské státy, aby přijaly daňové pobídky, jako je nulová sazba DPH, na podporu a usnadnění darování potravin charitativním organizacím.

3.     Podpora transformační odolnosti: členové Strategického dialogu vyzvali k právně závaznému cíli ‚žádný čistý zábor půdy do roku 2050‘, který by byl v souladu s jejími environmentálními ambicemi, a k zajištění toho, aby správci půdy měli přístup ke svému pracovnímu nástroji, který by jim poskytl podmínky pro provádění udržitelných postupů hospodaření s půdou, řešení půdní eroze, úbytku organického uhlíku v půdě, nerovnováhy živin v půdě, zhutnění půdy, znečištění půdy a ztráty půdní biologické rozmanitosti. Vytvořena by měla být Evropská observatoř pro zemědělskou půdu, která by spadala pod Evropskou komisi a účastnili by se jí kompetentní národní orgány. Takový orgán by měl zvýšit transparentnost a spolupráci v oblastech, jako jsou pozemkové transakce a převody práv na užívání půdy (koupě, pronájem, kontrola podílů), cenové trendy a chování trhu, změny ve využívání půdy, ztráta zemědělské a přírodní půdy, kvalita půdy a eroze.

4.     Budování atraktivního a rozmanitého odvětví: hlavním zaměřením této kapitoly je podpora generační obměny v zemědělství a potravinových systémech. Ta by měla mít podobu dedukovaného akčního plánu pro generační obnovu, akční plány by měly být zpracovávány s podporou Evropské zemědělsko-potravinářské Rady (EBAF) a spuštěny současně s novým Víceletým finančním rámcem (VFR). Do SZP musí být plně implementována sociální kondicionalita ve všech členských státech s cílem motivovat nové zemědělce ke vstupu do sektoru, musí být podporována genderová rovnost a diverzita v zemědělství.

5.     Lepší přístup ke znalostem a inovacím a jejich využívání: poslední kapitole doporučení účastníci dialogu vyzvali Evropskou komisi, členské státy a zemědělsko-potravinářské stakeholdery k tomu, aby zavedli dobře financované, participativní znalostní systémy pro rychlé a účinné šíření a výměnu stávajících znalostí, osvědčených postupů, dovedností, výsledků výzkumu, inovativních technik a zkušeností, které umožní požadovaný přechod. Je třeba zvýšit financování vzdělávání v oblasti zemědělství a potravinových systémů, celoživotního vzdělávání a nezávislých poradenských služeb. Podpořena je digitalizace zemědělsko-potravinářských systémů, transparentnost, práce s daty a ochrana citlivých dat včetně jejich etického používání.

Organizace účastnící se Strategického dialogu také podpořili založení zemědělsko-potravinářského fond pro spravedlivý přechod (AJTF). Dočasný fond by měl být zřízen mimo SZP na podporu investic během omezeného období (dostatečně dlouhé pro několikaletý přechod). Fond by měl poskytovat jednorázovou investiční podporu (ve formě půjček nebo grantů) zemědělcům a dalším aktérům potravinového systému na jejich přechod k udržitelnosti. Tato podpora by měla jít nad rámec materiálních investic a zahrnovat také budování kapacit. Podpora by měla být poskytována na základě dlouhodobých podnikatelských plánů přechodu a v případě zemědělců by měla uplatňovat přístup založený na celém zemědělském podniku. Zvláštní pozornost by měla být věnována subjektům potravinového systému s omezenými finančními prostředky. Fond AJTF by měl podporovat rovněž náklady spojené s přechodem na vyšší úroveň dobrých životních podmínek zvířat. Výše rozpočtu pro AJTF nebyla stanovena, podpora by měla být alokována zejména těm, kteří ji nejvíce potřebují.

Na výslednou zprávu Strategického dialogu by měla navázat sektorová vize / strategie na dalších pět let, kterou představí předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen (více vuz samostatná aktualita níže).

Report je dostupný zde.