Ministři zemědělství členských států Evropské Unie se dne 27/05/2024 setkali na zasedání Rady ministrů. Ministři projednávali řadu témat včetně rychlé a strukturální reakce na situaci v odvětví zemědělství, situace na trhu, welfare zvířat i dvojí kvality potravin.
Stran rychlé a strukturální reakce na situaci v zemědělství ministři uvítali, že dne 25/05/2024 vstoupily v platnost změny některých pravidel SZP i další opatření navržená Evropskou komisí včetně zřízení střediska EU pro sledování zemědělsko-potravinového řetězce, zveřejnění druhé zprávy o provádění směrnice o nekalých obchodních praktikách i připravovaný návrh pravidel o přeshraničním uplatňování této směrnice. Ministři diskutovali o dalších možných opatřeních pro řešení budoucích krizí a vyzvali k vytvoření nástrojů krizového řízení s odpovídajícími finančními zdroji (navýšen by měl být i rozpočet pro krizovou zemědělskou rezervu – španělský ministr Luis Planas zkritizoval stávající rozpočet ve výši 450 milionů EUR ročně i nemožnost převádět nevyužité prostředky do dalších let), které by byly schopné rychle a cíleně reagovat, a doplňovaly tak stávající nástroje řízení rizik. Ministři se zavázali k vytvoření záchranné sítě na ochranu zemědělců před klimatickými, hospodářskými a geopolitickými riziky – shodli se na tom, že je třeba zavést pružný, odolný a prozíravější systém krizového řízení, v němž hlavní roli hrají výzkum a inovace. Ministři také zdůraznili nutnost flexibility a účinnosti podpory a potřebu umožnit členským státům podporovat odpovídající preventivní opatření s ohledem na specifika jednotlivých států, podpořeno bylo navýšení de minimis.
Stran situace na zemědělských trzích ministři jednali o nejnovějším vývoji, zejména s ohledem na situaci na Ukrajině. V rámci tohoto bodu poskytla Evropská komise aktuální informace o krátkodobém výhledu pro situaci na trhu pro rok 2024. Zemědělské trhy se podle výhledu nadále potýkají s nejistotami způsobenými geopolitickou situací a jejím dopadem na obchod, ceny a ekonomiku. V některých členských státech došlo navíc k poškození sklizní nepříznivými povětrnostními podmínkami. Ministři podpořili zavedení cel na dovoz obilovin z Ruska a Běloruska (cla budou zavedena od 01/07/2024, v uplynulém týdnu se na tom shodli ministři obchodu; cla se budou vztahovat na obiloviny, olejniny a jejich deriváty; Česká republika spolu s Polskem a Pobaltskými zeměmi požadovaly úplný zákaz dovozu).
Mezi projednávaná témata patřily také nové genomické techniky. Ministři v tomto bodě opět nedosáhli jednotného postoje, Rada tak zůstává poslední evropskou institucí bez stanoviska k tomuto tématu. Belgie, která do konce června 2024 předsedá Radě EU, se i nadále snaží nalézt kompromis, podporu novým genomickým technikám vyjádřili také zástupci DK, CZ, PT, FI, IE, IT, FR nebo NL. Proti nadále stojí Rakousko (obava z dopadu na ekologické zemědělství) nebo Polsko (obava z rozšíření nákladných patentů a znepřístupnění technik zemědělcům). Jednání tak budou pokračovat i v dalších týdnech.
Bulharsko, Francie, Portugalsko, Slovinsko a Švédsko vyzvaly k provedení řádného posouzení ekonomických a sociálních aspektů všech zvažovaných právních předpisů v oblasti welfare zvířat, které by ukončily chov hospodářských zvířat v klecích nebo zakázaly chov kožešinových zvířat. Welfare zvířat by se mělo podle ministrů stát jednou ze strategických agend nadcházející Evropské komise. Zástupkyně Slovinska pak vyzvala k úplnému zákazu transportu živých zvířat, podle ní by mělo být transportováno pouze maso.
Rakouský ministr zemědělství Norbert Totschnig vyzval ostatní ministry k podpoře návrhu Evropské komise na snížení statusu ochrany vlka v EU. O tématu by se podle něj mělo stále diskutovat, řešeny by měly být ztráty chovatelů hospodářských zvířat i lepší rovnováha všech tří pilířů udržitelnosti. Komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Janusz Wojciechowski už dříve přislíbil členským státům plnou pomoc Komise při přijímání rozhodnutí o návrhu na změnu statusu vlka v EU. Téma by mělo být diskutováno na nadcházející Radě ministrů životního prostředí dne 17/06/2024.
Rumunsko vyzvalo k opětovnému zavedení neonikotinoidů na posílení boje proti škůdcům. Podle Rumunska nemělo používání neonikotinoidů v Rumunsko negativní dopady na populace opylovačů, mají ale dopady na zemědělskou produkci, potravinové zabezpečení a zdraví rostlin. Komisařka pro obchod Mairead McGuinness, která během Rady zastupovala komisaře pro zemědělství, ale uvedla, že zákaz neonikotinoidů nebude rušen, a to ani v Rumunsku, ani jinde v EU. Komisařka v tomto kontextu připomněla rozhodnutí Evropského soudního dvora o nezákonnosti mimořádných povolení neonikotinoidů.
Na žádost Slovenska byla diskutována rovněž problematika dvojí kvality potravin. Evropská komise by v druhé polovině června 2024 měla zveřejnit zprávu o provádění směrnice o prosazování a modernizaci. Cílem směrnice, která byla zavedena v roce 2019, je zlepšit právní předpisy na ochranu spotřebitele, ale její provádění je podle Komise příliš pomalé.
Portugalsko zkraje jednání informovalo o rozhodnutí zrušit implementaci značení výživových hodnot potravin systémem Nutri-Score, Německo podpořilo rozšíření pravidel značení země původu potravin (viz samostatné aktuality níže).