Evropské instituce, tedy Komise, Rada a Parlament, dosáhly dne 31/01/2024 během jediného trialogu neformální dohody k revizi takzvaných snídaňových směrnic. Jedná se o přezkum a posílení stávajících obchodních norem vztahujících se na med, ovocné šťávy, džemy a mléko. Snídaňové směrnice stanoví společná pravidla pro složení, obchodní názvy, označování a obchodní úpravu těchto výrobků s cílem zajistit jejich volný pohyb v rámci vnitřního trhu a pomoci spotřebitelům činit informovaná rozhodnutí. Neformální dohoda, která nyní musí být na technické úrovni dotažena a následně formálně schválena Parlamentem a Radou, obsahuje následující prvky:
- Med: země původu ve směsích medu budou muset být uvedeny na etiketě v sestupném pořadí podle procentního podílu každého původu s tolerancí 5 %. Na baleních o hmotnosti menší než 30 gramů mohou být názvy zemí nahrazeny dvoupísmennými kódy ISO. Členské státy budou mít možnost požadovat procentuální podíl čtyř největších složek pouze v případě, že představují více než 50 % směsi. Pokud jde o kritéria sledovatelnosti a složení (tj. rozklad enzymů, hustota a spektrum pylu), bude Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci do pěti let od vstupu v platnost. Pokud jde o sledovatelnost, měla by Komise provést studii proveditelnosti, která bude zahrnovat analýzu dostupných digitálních řešení nebo metod, případně včetně jedinečného identifikačního kódu nebo podobných technik. Komise je prostřednictvím prováděcích aktů zmocněna aktualizovat analýzu za účelem ověření, zda je med v souladu s ustanoveními této směrnice (odhalování falšovaného medu) do čtyř let od vstupu této směrnice v platnost. Komise zřídí platformu složenou ze zástupců členských států a národních agentur nebo určených laboratoří; odborníků zastupujících příslušné zúčastněné strany dodavatelského řetězce medu; odborníků zastupujících občanskou společnost; odborníků jmenovaných osobně, kteří mají prokazatelné znalosti a zkušenosti v oblastech, na něž se vztahuje tato směrnice; odborníků zastupujících akademickou obec, včetně univerzit, výzkumných ústavů a dalších vědeckých organizací. Platforma by měla shromažďovat údaje pro harmonizaci metod pro zlepšení kontrol a odhalování falšování medu a pro metody kontroly pravosti medu, poskytovat doporučení pro systém sledovatelnosti v Unii, který umožní zpětné dohledání medu až k producentovi nebo dovozci, poskytnout doporučení ohledně případné potřeby aktualizovat kritéria složení a další parametry jakosti stanovené v této směrnici a poskytnout doporučení a vyhodnotit požadavky na zřízení referenční laboratoře EU. Filtrovaný med bude zařazen do kategorie průmyslového medu, takže nebude možné ho spotřebitelům prodávat přímo v tradičních nádobách na med.
- Ovocné šťávy: instituce se dohodly na tom, že nově budou k dispozici tři nové kategorie – „ovocná šťáva se sníženým obsahem cukru“, „ovocná šťáva se sníženým obsahem cukru z koncentrátu“ a „koncentrovaná ovocná šťáva se sníženým obsahem cukru“. Spotřebitelé si tak mohou vybrat šťávu s minimálně o 30 % nižším obsahem cukru. U ovocných šťáv bude možné na etiketě uvést, že „ovocné šťávy obsahují pouze přírodní cukry“, aby bylo zřejmé, že na rozdíl od ovocných nektarů nemohou ovocné šťávy ze své podstaty obsahovat přidané cukry, což si většina spotřebitelů neuvědomuje. Návrh Evropského parlamentu, podle kterého měly být i u ovocných šťáv uváděny země původu použitého ovoce, zeleniny a cukru, a to v sestupném pořadí podle procentuálního podílu každého původu, byl odmítnut. Rozhodnutí by ale mělo být možné přezkoumat v pozdějších letech. Evropské instituce totiž pověřily Evropskou komisi, aby v nadcházejících třech letech (od vstupu směrnice v platnost) posoudila způsoby, jak informovat spotřebitele o původu ovoce používaného při výrobě ovocných šťáv a džemů.
- Džemy: instituce se dohodly na zvýšení minimálního obsahu ovoce v džemech, a to z 350 na 450 gramů na kilogram v běžných džemech a z 450 na 500 gramů na kilogram v extra džemech. To by mělo zlepšit minimální kvalitu a snížit pro spotřebitele v EU obsah cukru v těchto produktech. Členské státy budou moci povolit výraz „marmeláda“ jako synonymum „džemu“, aby zohlednily název, který se pro tyto výrobky běžně používá na místní úrovni. Výraz „marmeláda“ byl dosud povolen pouze pro citrusové džemy. Návrh Evropského parlamentu, podle kterého měly být i u džemů uváděny země původu použitého ovoce, zeleniny a cukru, a to v sestupném pořadí podle procentuálního podílu každého původu, byl odmítnut. Rozhodnutí by ale mělo být možné přezkoumat v pozdějších letech. Evropské instituce totiž pověřily Evropskou komisi, aby v nadcházejících třech letech (od vstupu směrnice v platnost) posoudila způsoby, jak informovat spotřebitele o původu ovoce používaného při výrobě ovocných šťáv a džemů.
- Mléko: v souladu s normou Codex Alimentarius bude odstraněn rozdíl mezi „zahuštěným“ a „kondenzovaným“ mlékem. Rada a Parlament se rovněž dohodly, že povolí používání úprav pro výrobu dehydratovaného mléka bez laktózy.
Finální text dohody zatím není k dispozici. Poté, co bude dohoda formálně schválena Parlamentem a Radou vstoupí v platnost, a to 20 dní po zveřejnění konečného znění dohody. Členské státy poté budou mít 18 měsíců na transpozici nových ustanovení do vnitrostátního práva a dalších 6 měsíců, než se pravidla začnou uplatňovat v celé Unii.