Evropské instituce dosáhly těsně před Vánoci 2023 neformální dohody ke směrnici o náležité péči v oblasti udržitelnosti podniků (Corporate Sustainability Due Dilligence Directive). Směrnice bude vyžadovat, aby společnosti prováděly náležitou péči v oblasti životního prostředí a lidských práv jako prostředek identifikace, prevence a zmírňování konkrétních rizik a dopadů na životní prostředí a lidská práva v rámci svých obchodních činností a dodavatelských řetězců. Nová pravidla se budou vztahovat na společnosti v EU s více než 500 zaměstnanci a celosvětovým obratem vyšším než 150 milionů EUR, jakož i na menší společnosti v několika vybraných „vysoce rizikových“ odvětvích, včetně výrobců potravin a obchodníků se zemědělskými surovinami, pokud mají v daném odvětví více než 250 zaměstnanců a celosvětový obrat vyšší než 20 milionů EUR. Směrnice by se měla vztahovat i na společnosti ze zemí mimo EU s obdobným obratem v EU. Členským státům by tak měla vzniknout povinnost zavést nové zákony, které budou nutit společnosti, aby se zabývaly svými dopady ve zmíněných oblastech, doposud se jednalo o dobrovolné iniciativy v rámci mezinárodních norem. Nejedná se o pouhý reporting, ale i o shromažďování dat a jejich další využívání ze strany společností – společnosti budou například muset spolupracovat s dodavateli na prevenci a zastavení nepříznivých dopadů na životní prostředí, v krajním případě budou mít právo ukončit smlouvy a odejít od dodavatelů, kteří nesplňují požadavky udržitelnosti. Nová pravidla by měla mít rovněž velký dopad na samotné podávání zpráv o cílech ESG (cíle v oblasti životního prostředí, sociálních věcí a správy a řízení) – reporting by se měl stát mnohem více regulovaným, protože vyžaduje vědecky podložený dohled nad dopady na životní prostředí, místní, národní a mezinárodní právo, klade více požadavků na mapování surovin, analýzu a zveřejňování informací o životním cyklu a potřeby finančního trhu pro investory a nevládní organizace. Zamezit by se tak mělo případnému greenwashingu. Každá země EU by měla mít dozorový orgán, který bude dohlížet na to, zda firmy tyto povinnosti dodržují. Tyto orgány si budou vyměňovat osvědčené postupy a spolupracovat na úrovni EU v rámci Evropské sítě orgánů dohledu, kterou zřizuje Evropská komise. Budou moci provádět kontroly a vyšetřování a ukládat sankce společnostem, které nedodržují předpisy, a to od „name and shame“ – tedy uvádění názvů společností, které předpisy nedodržují, a jejich veřejného „zostuzení“, až po ukládání pokud až do výše 5 % celosvětového čistého obratu dané společnosti. Nová pravidla ještě musí být formálně schválena evropskými institucemi, v platnost by měla vstoupit od roku 2027. Společnosti by se už nyní měly zaměřit na mapování dodavatelských řetězců, v rámci kterých by měly identifikovat všechny klíčové oblasti rizik v oblasti životního prostředí a lidských práv. Podniky se budou muset také podívat na své stávající postupy hloubkové kontroly náležité péče, na to, jak přijímají dodavatele, a na své dodavatelské smlouvy, aby se ujistily, že v nich mají správná ustanovení. To by podnikům mělo pomoci včas identifikovat problémy a zajistit, aby jejich dodavatelé dodržovali kodex chování zakazující určité činnosti, a v krajním případě umožnit podnikům s dodavateli ukončit obchodní vztah, pokud se identifikovaná rizika v oblasti životního prostředí a lidských práv nepodaří zmírnit. Dodržování směrnice by se rovněž mohlo stát jedním z požadavků při zadávání veřejných zakázek. Směrnice by mohla vyžadovat poměrně značné interní investice a změny v současných dodavatelských řetězcích. Konečný text směrnice zatím nebyl zveřejněn, očekává se, že ho instituce zpřístupní na konci ledna nebo února 2024.