Ministři zemědělství se sešli dne 23/01/2024 na Radě ministrů v Bruselu k projednání řady otázek včetně belgického předsednictví, problematiky monitoringu lesů či zemědělských ploch, situace na trhu, velkých šelem i strategického dialogu Evropské komise a laboratorně pěstovaných tkání imitujících maso (témata jsou detailněji zpracována níže, v rámci samostatných aktualit). Prvním bodem jednání ministrů byly priority belgického předsednictví. Belgie, která se předsednictví ujala v lednu 2024, představila šest hlavních priorit, v rámci kterých se zaměří na obranu právního státu, demokracie a jednoty; posílení konkurenceschopnosti Evropské Unie (se zaměřením i autonomii v produkci potravin v EU); ekologický a spravedlivý přechod; posílení sociální a zdravotní agendy; ochranu osob a hranic EU a podporu globální Evropy. V oblasti zemědělské zůstávají mezi prioritami Belgie udržitelné používání pesticidů, nové genomické techniky nebo Společná zemědělská politika (priority BE předsednictví jsou detailněji rozebrány ve zpravodajství z 14/01/2024). Ministři rovněž projednali výzvu ke změně monitoringu zemědělských ploch za pomoci družicového systému (AMS, Area Monitoring System). K jeho změně vyzývaly všechny platební agentury napříč členskými státy, a to vzhledem k nárůstu počtu kontrol i větší administrativní zátěži pro úřady a zemědělce. Výzvu, kterou do agendy ministrů zařadilo Česko s podporou BG, HR, CY, DK, EE, FI, FR, EL, HU, LU, LV, LT, MT, PL, SK a SE, během jednání ministři jednomyslně podpořili. Ministři vyzvali Evropskou komisi k tomu, aby byla redukována nepřiměřená kontrolní zátěž, rok 2023 by měl být považován za rok zkušební bez finančních důsledků. Komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Janusz Wojciechowski uvedl, že Evropská komise už na změnách systému AMS pracuje. Již brzy by měla být zveřejněna nová verze metodiky pro rok 2024, a to v plné spolupráci s členskými státy. Ministři se dále věnovali návrhu Evropské komise na snížení statusu ochrany vlků v Evropě z „přísně chráněných“ na „chráněné“. Návrh Komise většinově podpořili, zdůraznili, že populace velkých šelem prudce vzrostly do té míry, že podle názoru řady ministrů nepotřebují tak silnou ochranu, navíc vytvářejí problémy pro chovatele hospodářských zvířat a obyvatelstvo obecně. Proti návrhu na snížení statusu ochrany vlků vystoupilo Německo, podle německé delegace je třeba hledat možnosti soužití a zlepšit ochranu hospodářských zvířat, neměly by ale být snižovány standardy pro ochranu evropských druhů. Na žádost nizozemské delegace se ministři věnovali rovněž otázce podpory RENURE, (zpětně získaný dusík z hnoje, anorganická hnojiva z chlévské mrvy) jakožto alternativy k chemickým hnojivům s cílem snížení závislosti na dovozech surovin ze třetích zemí. Nizozemí požádalo o revizi pravidel pro hnojiva s cílem usnadnit přechod na produkty typu RENURE, nizozemský návrh získal podporu Rady ministrů zemědělství. Ministři zdůraznili zejména nutnost najít alternativní produkty k drahým dováženým produktům. Delegace rovněž jednaly o návrhu Komise na vytvoření celoevropského rámce pro monitorování lesů. Tento rámec by umožnil shromažďovat harmonizované údaje o stavu lesů a hospodaření v nich a vztahoval by se na všechny lesy a ostatní zalesněné plochy v celé EU. Ministři se zaměřili na prvky přidané hodnoty návrhu a uvítali jeho celkový cíl, jímž je zajištění spolehlivých a harmonizovaných údajů o evropských lesích s cílem zlepšit jejich odolnost vůči změně klimatu a bojovat proti ztrátě biologické rozmanitosti. Kromě toho Rada poukázala na to, že takový rámec nesmí vést ke zdvojování úsilí a že musí být nákladově efektivní. Ministři rovněž zdůraznili, že je důležité vycházet ze stávajících národních inventarizací lesů a začlenit toto podávání zpráv do širších mezinárodních závazků. V rámci diskuse k obchodním otázkám ministři zopakovali svou podporu Ukrajině a svůj závazek přispívat k celosvětové potravinové bezpečnosti, přičemž zmínili dopad na trhy EU a potřebu uvažovat v dlouhodobém horizontu.

Více informací zde.