Ministři zemědělství dne 11/12/2023, během posledního zasedání Rady ministrů zemědělství za španělského předsednictví, nedosáhli dohody k obecnému přístupu Rady k novým genomickým technikám. Návrh obecného přístupu připravilo Španělsko, které navrhlo řadu změn oproti návrhu Komise – do kategorie NGT1 například navrhlo zařadit pouze rostliny odolné vůči herbicidům, přičemž v rámci této kategorie by mělo být povoleno maximálně 20 modifikací, a to na jeden monoploidní genom. Rostliny získané konvenčními technikami by měly spadat pod NGT1, rostliny získané mutagenezí nebo cisgenezí by ale – na rozdíl od návrhu Komise – měly být dále ověřovány a posuzovány na základě kritérií. Diskutovaný návrh Rady detailněji ve zpravodajství ze dne 17/12/2023, společně s pozicí výboru Evropského parlamentu pro zemědělství a rozvoj venkova. Diskuse v Radě se poté měla přesunout na Výbor stálých zástupců na úrovni velvyslanců členských států (COREPER I), který zasedal v uplynulém týdnu. Španělské předsednictví ale nakonec téma nových genomických technik z programu zasedání COREPER I vyřadilo, diskuse se tedy přesune pod vedení Belgie, která bude Radě předsedat od ledna do června 2024. Podle vyjádření belgického ministra zemědělství, Davida Clarinvala, bude uzavření jednání o nových genomických technikách hlavní prioritou belgického předsednictví.