Evropská komise předložila dne 05/07/2023 balíček legislativních návrhů spadajících pod Evropskou zelenou dohodu. Jednou z částí balíčku je i návrh právního předpisu EU týkající se omezení potravinového odpadu a ztrát. V Evropské Unii se podle Komise každoročně vyplýtvá téměř 59 milionů tun potravin (131 kg na obyvatele), s odhadovanou tržní hodnotou 132 miliard EUR. Komise uvádí, že více než polovinu potravinového odpadu, celkem 53 %, vyprodukují domácnosti, následuje pak zpracovatelský a výrobní průmysl s 20 %. V novém návrhu Komise předkládá právně závazné cíle, které by členské státy měly povinnost splnit do roku 2030. Komise navrhuje celkem dva cíle, a to redukci potravinového odpadu o 10 % v případě zpracování a výroby potravin a redukci potravinového odpadu o 30 % na osobu v případě maloobchodu, restaurací, stravovacích služeb a domácností. Jako základ pro posouzení pokroku poslouží výsledky prvního celounijního monitorování úrovní plýtvání potravinami provedeného v roce 2020 – rok 2020 by tedy měl být referenčním rokem pro cíle redukce potravinového odpadu. Dřívější referenční rok lze zvážit u členských států, které doloží opatření přijatá před rokem 2020. Členské státy si budou moci vybrat nejvhodnější opatření k dosažení těchto cílů. Environmentální nevládní organizace ale plány Evropské komise zkritizovaly pro nedostatečnou ambicióznost. Jeden z cílů udržitelného rozvoje OSN totiž udává do roku 2030 snížit celosvětově plýtvání potravinami na úrovni maloobchodu a spotřebitelů na polovinu, nikoli o 30 %, jak navrhuje Komise. Podle zástupců Evropské komise je ale evropský cíl nastaven tak, aby byl skutečně dosažitelný pro většinu členských států. V roce 2027 by měl proběhnout přezkum nových pravidel a Komise doufá, že do té doby bude schopna cíle pro redukci dále zvýšit tak, aby do roku 2030 bylo dosaženo redukce potravinového odpadu o 50 %. Environmentální nevládní organizace ale kritizují i to, že Komise nezavádí konkrétní opatření, jak redukci potravinového odpadu zajistit (rozhodnutí o nástrojích nechává na členských státech), a že nestanovuje závazné cíle i na úrovni zemědělské prvovýroby.