Evropská komise předložila dne 05/07/2023 balíček legislativních návrhů spadajících pod Evropskou zelenou dohodu. Jednou z částí balíčku je i návrh právního předpisu EU týkající se nových genomických technik. Zemědělci a šlechtitelé potřebují podle Evropské komise přístup k nejnovějším inovacím, nové technologie mohou podle Komise pomoci zvýšit odolnost zemědělství i zalesněné půdy a chránit úrodu před dopady změny klimatu či úbytku biodiverzity. Nový návrh má za cíl usnadnit využívání nových genomických technik při šlechtění rostlin, čímž by mělo být usnadněno šlechtění rostlin odolných vůči klimatu, mohlo by dojít ke snížení používání chemických pesticidů a zajištění dostupnosti udržitelnějších, vysoce kvalitních a rozmanitějších osiv.
Evropská komise v návrhu rozlišuje mezi dvěma skupinami nových genomických technik – kategorií NGT1 a NGT2. Kategorie NGT1 by se měla vztahovat na rostliny získané cílenou mutagenezí nebo cisgenezí, které se mohou vyskytovat i přirozeně nebo mohou být vyrobeny konvenčním šlechtěním. S touto kategorií rostlin by se mělo zacházet jako s konvenčními rostlinami a nevyžadovaly by žádná další povolení pro vstup na trh EU, vyžadováno by mělo být pouze oznámení. Zřízen by měl být registr transparentnosti. Povinné by nemělo být ani zvláštní označování. Kategorie rostlin NGT2, tedy kategorie se složitějšími změnami v rámci cisgeneze a mutageneze, by měla podle návrhu spadat pod právní předpisy vztahující se na GMO, tyto rostliny by tedy procházely schvalovacím procesem EU. Hodnocení rizik by mělo být upraveno tak, aby zohledňovalo odlišné rizikové profily, zavedena by měla být opatření, která by motivovala k pěstování rostlinných produktů, které by mohly přispět k udržitelnému zemědělsko-potravinářskému systému. Zachována by byla sledovatelnost produktů i označování. Označování GMO by mohlo dobrovolně být doplněno informacemi i o účelu genetické modifikace, například posílení udržitelnosti rostlin. Na rozdíl od GMO by ale členské státy neměly moci u těchto rostlin omezit jejich pěstování nebo uvádění do oběhu na trhu. Obě kategorie rostlin, jak NGT1, tak NGT2, by měly být v ekologické produkci zakázány, a aby to bylo možné, mělo by být povinné uvádět použití NGT při označování osiv.
Zemědělci by podle Komise měli mít prospěch z širšího výběru plodin, které splňují potřeby tohoto odvětví, jako je odolnost vůči klimatu a škůdcům, vyšší výnosy a nižší spotřeba hnojiv a pesticidů; spotřebitelé by pak měli mít rozmanitější výběr chutnějších a výživnějších potravin, které by podle Komise obsahovaly méně látek vyvolávajících alergie, a zároveň by mohli kupovat výrobky, které přispívají k udržitelnosti. Výhody pro výrobce a prodejce by podle Komise měly spočívat v šetření přírodních zdrojů, nižších emisích při přepravě potravin a údajně snadnějším zpracování.
Cílem návrhu je ale i snížit byrokracii pro společnosti a malé a střední podniky. V praxi navrhovaný právní předpis podle Komise sníží složitost, dobu trvání a náklady na žádosti o povolení. Rovněž eliminuje téměř všechny náklady na nové genomické techniky, které podléhají přezkumnému řízení.
Návrh Komise ale zatím neřeší otázku patentovatelnosti rostlin získaných těmito novými metodami, práva duševního vlastnictví k osivům a šlechtění jsou proto podle environmentálních i zemědělských nevládních organizací spornou otázkou návrhu – mohou podle nich zhoršit situaci malých producentů, ale i omezit přístup zemědělců k osivům. Evropská komise se podle vyjádření zástupců bude otázkou patentovatelnosti zabývat nejdříve v roce 2026 během přezkumu pravidel. Návrh už zkritizovalo i Rakousko, které se obává, že by nová pravidla mohla ohrozit odvětví ekologického zemí. Rakousko by proto podle dosavadních informací mohlo být jednou z mála členských zemí EU, která bude proti návrhu Komise během jednání Rady vystupovat.