Členské státy Evropské Unie přijaly dne 20/06/2023 během Rady ministrů životního prostředí stanovisko k právnímu rámců pro obnovu přírody – Cíle obnovy přírody. Návrh Evropské komise z června 2022 navrhuje zajistit povinné cíle pro obnovu přírody, která se budou do roku 2030 týkat alespoň 20 % pevninských a 20 % mořských oblastí v EU a do roku 2050 všech ekosystémů, které potřebují obnovit. Oproti návrhu Evropské komise podpořila Rada některé změny, zejména se zaměřením na posílení flexibility členských států a snížení administrativní zátěže. Členské státy zavedou podle stanoviska Rady opatření na obnovu přírody, která do roku 2030 zajistí dosažení dobrého stavu alespoň u 30 % stanovišť v rámci suchozemských, pobřežních, sladkovodních a mořských ekosystémů, které v dobrém stavu nejsou. Tato opatření by se vztahovala na nejméně 30 % celkové rozlohy typů stanovišť, které nejsou považovány za stanoviště v dobrém stavu, a nikoliv na rozlohu každé skupiny typů těchto stanovišť, jak původně navrhovala Komise. Členské státy by pak stanovily opatření na obnovu přírody, jež by se do roku 2040 vztahovala na nejméně 60 % rozlohy každé skupiny stanovišť, která není v dobrém stavu, a do roku 2050 na nejméně 90 % rozlohy těchto stanovišť. Členské státy rovněž doplnily výjimku pro mořské oblasti, v nichž se vyskytují stanoviště tvořená měkkými sedimenty. V případě tohoto typu stanovišť budou členské státy moci u relevantních cílů uplatňovat nižší procentní podíl a cíl pro rok 2030 by se nepoužil. Pokud jde o oblasti v rámci stanovišť, na něž se vztahují opatření na obnovu přírody, se členské státy dohodly, že zajistí, aby nedocházelo k výraznému zhoršování jejich stavu. V oblastech, které již v dobrém stavu jsou nebo kde dosud nebyla opatření na obnovu přírody provedena, zejména mimo síť chráněných oblastí Natura 2000, by členské státy usilovaly o zavedení nezbytných opatření s cílem zabránit výraznému zhoršování jejich stavu. Tento požadavek by měl v případě prvního zmíněného typu oblastí podobu povinnosti založené na výsledcích a v případě druhého typu oblastí podobu povinnosti založené na vyvinutém úsilí. Opatření by se měla vztahovat pouze na oblasti, ve kterých je stav stanovišť znám. V případě suchozemských stanovišť by členské státy měly do roku 2030 určit stav 90 % stanovišť. V případě mořských stanovišť by musely být do roku 2030 tyto chybějící informace zjištěny u 50 % z nich. Stav všech stanovišť by musel být znám do roku 2040, s výjimkou měkkých sedimentů, u nichž je lhůta prodloužena do roku 2050. Rada dále zmírnila cíle týkající se zavodňování rašelinišť, aby zohlednila skutečnost, že tyto povinnosti mají na některé členské státy neúměrně velký dopad. Podle Rady má být do roku 2030 obnoveno 30 % odvodněných rašelinišť využívaných k zemědělským účelům a do roku 2050 má být obnoveno 50 % těchto rašelinišť, přičemž členské státy, které jsou touto povinností výrazně zatíženy, mohou uplatňovat nižší procentní podíl. Rada zavedla nové ustanovení, v němž se Komise žádá, aby jeden rok po vstupu tohoto nařízení v platnost předložila zprávu obsahující přehled finančních zdrojů dostupných na úrovni EU, posouzení financování potřebného pro provádění a analýzu s cílem zjistit případné mezery ve financování. Stanovisko Rady bylo přijato poměrem hlasů 20 pro, 5 proti, 2 členské státy se zdržely. Proti hlasovalo Polsko, Nizozemí, Finsko, Švédsko a Itálie, zdržela se Belgie a Rakousko. Švédsko svým hlasováním proti návrhu defacto hlasovalo proti vlastnímu návrhu Závěrů Rady (Švédsko aktuálně Radě předsedá, jako předsednická země navrhuje, aktualizuje a poté předkládá ke schválení všechny dokumenty Rady).
Rada je nyní připravena jednat s Evropským parlamentem. V Evropském parlamentu zatím návrh Komise odmítly Výbory EP pro zemědělství a rozvoj venkova (COMAGRI) a pro rybářství (COMPECH), Výbor pro životní prostředí (COMENVI) zatím stanovisko nemá. Poté, co Výbor nestihl odhlasovat všechny návrhy dne 15/06/2023, bylo rozhodnuto, že hlasování bude pokračovat dne 27/06/2023. Plénum Evropského parlamentu by mělo pozici přijmout během plenárního zasedání v červenci 2023.
Největší evropská zemědělská organizace Copa – Cogeca stanovisko Rady odmítla, označila ho za nepochopitelné selhání členských států EU. Naopak environmentální organizace a někteří europoslanci z COMENVI výsledek hlasování v Radě uvítali.