Evropský komisař pro životní prostředí Virginijus Sinkevičius zaslal dne 08/06/2023 neoficiální dokument zástupcům Evropského parlamentu a ministrům členských států, ve kterém poskytuje argumenty na obranu projednávaného zákona o obnově přírody. Jedná tak v návaznosti na krok největší politické frakce Parlamentu EPP, která odstoupila z vyjednávání o plánovaném zákonu z důvodu možného ohrožení potravinového zabezpečení. Sinkevičius v dokumentu kritiku odmítá a naopak uvádí, že skutečnou hrozbou jsou změna klimatu a ztráta biologické rozmanitosti. Obnova přírody je dle komisaře nutnou podmínkou pro přizpůsobení se změně klimatu a je nezbytná pro zvýšení produktivity a odolnosti zemědělské půdy a lesů. Komisař dále zdůrazňuje, že opatření na obnovu a aktivní hospodářská činnost se vzájemně nevylučují. Komisař však s ohledem na události uplynulého roku navrhuje možné úpravy. Jednou z nich je flexibilita u opětovného zavlažování vysušených rašelinišť, což by se týkalo pouze rašelinišť zemědělsky nevyužívaných. Ačkoli členské státy i Parlament požadují finanční kompenzace zemědělcům a lesníkům postiženým rekultivačními opatřeními z vyčleněných finančních prostředků, Sinkevičius v dokumentu zmiňuje pouze zdroje stávajících nástrojů jako například SZP. Hlasování k přijetí pozice k zákonu o obnově přírody ve Výboru EP pro životní prostředí (COMENVI) proběhne dne 15/06/2023, plénum Evropského parlamentu by se k návrhům mohlo vyjádřit během července 2023. Rada ministrů zemědělství by své stanovisko měla přijmout dne 20/06/2023. Poté budou zahájeny trialogy.
Návrh právních předpisů o Obnově přírody podle komisaře pro životní prostředí neohrožuje potravinové zabezpečení; opatření na obnovu a hospodářská činnost se podle něj vzájemně nevylučují
16. červen 2023